Pražský advent nabídne 8. prosince 2026 setkání barokní hudby s výrazným historickým prostorem. V kostele sv. Šimona a Judy na Starém Městě zazní Händelův Mesiáš, jedno z nejznámějších duchovních děl evropského baroka. Koncert začíná v 19 hodin.
Večer pořádá Belcrea Art v rámci koncertní sezony 2026/2027. Na pódiu se představí soubory Musica Florea a Collegium Floreum pod vedením dirigenta Marka Štryncla. Sólistické party zazpívají Kristýna Kůstková, Markéta Cukrová, Ondřej Holub a Roman Janál. Pořad zatím neupřesňuje hlasové obory jednotlivých zpěváků ani to, zda půjde o celé oratorium, nebo některou z jeho vybraných verzí.
Oratorium, které přesahuje vánoční motiv
Mesiáš bývá dnes přirozeně spojován s adventem a Vánocemi, jeho příběh ale pokrývá podstatně širší časový i duchovní oblouk. Händel v něm vedle starozákonních proroctví zpracoval narození Ježíše, pašijové události, zmrtvýchvstání i téma vykoupení.
Georg Friedrich Händel dílo s katalogovým označením HWV 56 napsal v Londýně během několika týdnů roku 1741. První uvedení se uskutečnilo 13. dubna 1742 v Dublinu. Později se oratorium pravidelně vracelo také na londýnská pódia, mimo jiné při dobročinných koncertech. Slavnostní hudba, rozsáhlé sborové části a duchovní námět mu postupně zajistily pevné místo v předvánočním repertoáru.
Barokní interiér v srdci Starého Města
Kostel sv. Šimona a Judy najdete na nároží ulic Dušní a U Milosrdných. Jeho dějiny začínají u špitálu s kaplí, který na místě stál už před rokem 1354. Kapli tehdy vysvětil pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Současná stavba vznikala mezi lety 1615 a 1620. Po bitvě na Bílé hoře ji císař Ferdinand II. předal řádu Milosrdných bratří. Po přestavbě byl kostel znovu vysvěcen v roce 1632 a svou dnešní výraznou podobu získal hlavně při úpravách v 18. století. Na sochařské výzdobě pracoval Ferdinand Maxmilián Brokoff, zatímco iluzivní malbu presbyteria dokončil Josef Hager roku 1773.
Interiéru vévodí barokní výzdoba, malované architektonické iluze, hlavní oltář a historické varhany. Materiály FOK uvádějí, že na zdejší nástroj hráli také Wolfgang Amadeus Mozart a Joseph Haydn. Jde však o tradici připomínanou v materiálech ke kostelu, nikoli o podrobně doložený popis konkrétních návštěv.
Z kostela koncertní síň
Rozsáhlou rekonstrukcí prošel objekt v letech 1989 až 1993. Od 29. srpna 1993 slouží jako koncertní síň pro komorní a sólové koncerty, výstavy, nahrávání i rozhlasové a televizní přenosy. Dnes je odsvěcený, historický charakter původně sakrálního prostoru však zůstal zachován.
Stopy minulosti se našly i pod podlahou. Při archeologickém průzkumu během rekonstrukce byl v severní lodi objeven poklad 350 stříbrných mincí z období vlády Jiřího z Poděbrad a Maxmiliána II.
Musica Florea a Collegium Floreum
Musica Florea vznikla v roce 1992 z iniciativy violoncellisty a dirigenta Marka Štryncla. Soubor se zaměřuje na stylově poučenou interpretaci a používá původní historické nástroje nebo jejich kopie. Jeho repertoár sahá od baroka až do 20. století.
Na soubor navazuje Collegium Floreum, které sdružuje profesionální zpěváky, sbormistry, učitele, hlasové poradce a studenty zpěvu se zájmem o historickou interpretační praxi.
Koncertní sál má kapacitu přibližně 400 míst. K dispozici je také pět míst pro invalidní vozíky a prostor je temperovaný. Vstupné se podle aktuální nabídky pohybuje přibližně mezi 450 a 600 korunami. Místo konání lze hledat na adrese Dušní, případně U Milosrdných, Praha 1.