V kostele sv. Gabriela na pražském Smíchově se vyplatí dívat nejen před sebe, ale také vzhůru. Stěny, klenby i další části interiéru pokrývají malby, ornamenty a symboly, které společně vytvářejí rozsáhlý duchovní program. Biblické výjevy se tu potkávají s postavami světců, latinskými nápisy i motivy inspirovanými starověkým Egyptem, Řeckem, Byzancí a raným křesťanstvím.
Výklad komentované prohlídky se nezaměřuje pouze na samotný kostel. Součástí návštěvy je také možnost nahlédnout do dochovaných prostor někdejšího ženského benediktinského kláštera v areálu Gabriel Loci.
Od odkazu hraběnky ke klášternímu areálu
Za vznikem kláštera stál odkaz hraběnky Gabriely Sweerts-Sporckové. Areál získal své neoficiální označení Svatý Gabriel podle jejího křestního patrona, archanděla Gabriela. Kostel je ovšem zasvěcen Zvěstování Panny Marie.
Základní kámen byl položen 16. října 1888 a vysvěcení se uskutečnilo už 23. dubna 1891. První benediktinky dorazily ze salcburského opatství Nonnberg. Podobu novorománského až pseudorománského komplexu navrhli benediktinští řeholníci Hildebrand de Hemptinne a Gislain Béthune. Stavbě dominují režné cihly, dvě vnitřní dvory a kostel se dvěma loděmi.
Malby, které mají vlastní řád
Výzdoba kostela začala vznikat v roce 1895 pod vedením Desideria Lenze, zakladatele Beuronské umělecké školy. Beuronské umění se neopírá o realistické zachycení prostoru. Pracuje s plošností, geometrií, ornamentem a symboly, přičemž jednotlivé postavy, barvy i vzory zapadají do promyšleného celku.
Nad kruchtou se nachází Lenzova Pieta, za hlavním oltářem pak Madona s Ježíškem. Interiér doplňují plastiky svatého Gabriela a Panny Marie. Na stěnách jsou také vyobrazeni svatý Václav, svatá Ludmila a svatý Vojtěch, jejichž autorem byl Lenzův žák Jan Verkade. Prohlídka tak vede nejen dějinami stavby, ale i mezi motivy, které spolu vzájemně souvisejí.
Části kláštera, kam se běžně nejde
Jedním z hlavních lákadel je vstup do východního křídla kláštera. Návštěvníci tam podle programu uvidí například přepažený sesterský chór, kapitulní síň, rajskou zahradu, refektář nebo knihovnu. Přístupné jsou také další historické sály.
Tyto prostory připomínají, že nešlo jen o samostatný kostel, ale o celé řeholní zázemí určené k modlitbě, práci a společnému životu. Po odchodu benediktinek v roce 1919 převzal komplex stát a později Česká pošta. Při přeměně na administrativní provoz byly některé fresky zabíleny a chór rozdělen na několik podlaží.
Kostelní interiér se na rozdíl od některých klášterních částí dochoval v podstatně původnější podobě. Původní mobiliář byl po zrušení kláštera odvezen do Rakouska a podle dostupných informací se v roce 2008 vrátil do Prahy.
Co se v Gabriel Loci koná dnes
Areál dnes funguje pod názvem Gabriel Loci. Konají se v něm výstavy, divadelní představení, koncerty, filmové projekce i další kulturní a společenské akce. Beuronské umění lze v Praze sledovat také v Emauzském klášteře a dalších sakrálních interiérech, smíchovský kostel je ale výjimečný zachováním své výmalby i propojením s původním klášterním prostředím.
Nejbližší uvedený termín komentované prohlídky připadá na neděli 27. září 2026 od 14:15. Sraz je na adrese Holečkova 106/10 v Praze 5. Program trvá přibližně hodinu a kapacita je 25 osob. Protože v interiéru panují horší světelné podmínky, hodí se teplejší oblečení a nabitý telefon. Děti do 15 let mají podle aktuálně dostupných údajů vstup zdarma. Termíny, kapacita i další podrobnosti se mohou změnit. K areálu se dá dorazit městskou dopravou od zastávek Holečkova nebo Kobrova, případně pěšky od Bertramky či Anděla.