Do Velkého sálu Paláce Akropolis zamíří 2. listopadu 2026 inscenace DVACETjedna. Projekt souboru Spitfire Company vychází z postavy Nory z Ibsenova dramatu Domeček pro panenky, nepřevypráví však její příběh tradičním způsobem. Místo toho skládá večer z dvaceti samostatných scén, které vytvořilo dvacet režisérek a choreografek společně s jedinou performerkou Miřenkou Čechovou.
Nora mezi svobodou a očekáváním
Postava Nory zde funguje jako výchozí bod pro úvahy o ženě 21. století. Inscenace se ptá, kdo utváří ženskou identitu, kolik prostoru zbývá pro vlastní tvorbu a jak uměleckou práci ovlivňuje péče o rodinu, časový tlak nebo omezené finance.
Výsledkem není jeden souvislý děj, ale mozaika různých přístupů. Každá z dvaceti autorek připravila s Miřenkou Čechovou přibližně dvouminutový fragment. Jednotlivé části se liší tempem, náladou i způsobem, jakým pracují s pohybem a tělem, a společně vytvářejí několik odlišných obrazů současné Nory.
Jedna performerka, dvacet tvůrčích rukopisů
Miřenka Čechová je jedinou účinkující a zároveň fyzickým středem celého projektu. Její tělo v průběhu představení zachycuje rozdílné režijní a choreografické pohledy. Stává se místem, kde se střetávají představy o ženství, síle, zranitelnosti i odporu.
Na DVACETjedna pracovaly autorky z Česka, Slovenska, Keni, Ukrajiny, Číny, Íránu, Německa a Rakouska. Mezi tvůrkyně patří Aminata Keita, Barbara Herz, Darina Alster, Ester Kamba, Janka Ryšánek Schmiedtová, Kamila Polívková, Nela H. Kornetová, Sabina Bočková, Soňa Ferienčíková, Veronika Kos Loulová a Yuliia Lopata.
Mezinárodní tým propojuje fyzické divadlo, tanec a performanci se sociálně angažovaným tématem. Hudbu a zvukový design vytvořil Martin Hůla, světla navrhl Martin Špetlík a video s vizuální dramaturgií připravila Linda Arbanová. Na konceptu a dramaturgii se podílela Jitka Pavlišová, sociologický výzkum zajišťovala Nela Winkler.
Jak vzniká umění pod časovým tlakem
Každá z autorek měla na vytvoření svého výstupu s performerkou pouze dva dny zkoušení. Omezený čas odkazuje k podmínkám, v nichž řada žen tvoří: často musí skloubit uměleckou práci s péčí o děti a současně se vyrovnávat s nedostatkem času, prostoru i peněz.
Projekt tak nesleduje jen různé podoby postavy inspirované Ibsenovou Norou. Zajímá se také o prostředí, ve kterém současné umění vzniká, a o překážky, které ovlivňují možnosti žen v kulturním provozu. Performativní postupy se zde doplňují se sociálním výzkumem a fyzickým divadlem.
Večer v žižkovském Paláci Akropolis
Palác Akropolis na pražském Žižkově je kulturní centrum s koncertním, divadelním, výtvarným i komunitním programem. Budova navržená architektem Rudolfem Václavem Svobodou vznikla v roce 1927 jako velkoměstské kulturní středisko. Nabízela divadelní sál, kavárnu, restauraci i vyhlídkovou terasu.
Divadelní provoz tu začal v lednu 1928 uvedením Mahenovy veselohry Ulička odvahy. Po přerušení činnosti ve druhé polovině 20. století se kulturní funkce místa obnovila po roce 1991. Palác Akropolis se následně vyprofiloval jako prostor pro koncerty i experimentální tvorbu.
DVACETjedna se uskuteční v pondělí 2. listopadu 2026 od 21 hodin ve Velkém sále Paláce Akropolis na adrese Kubelíkova 1548/27, Praha 3. Vstupenky stojí podle aktuálního programu 250 až 370 korun. Projekt produkuje Bezhlaví ve spolupráci se Spitfire Company, koproducentem je Art Frame Palác Akropolis.