Jak vznikaly československé panelové domy a co všechno ovlivnily v každodenním životě? Na tyto otázky se zaměří komentovaná prohlídka Cihla, panel, překližka, která proběhne v neděli 4. října 2026 ve Veletržním paláci v Praze. Akce je součástí šestnáctého ročníku festivalu Den architektury.
Proč se začalo stavět z panelů
Poválečné Československo potřebovalo rychle získat velké množství nových bytů. Prefabrikace měla tento úkol usnadnit: jednotlivé stavební části bylo možné vyrábět průmyslově a následně je skládat přímo na stavbě. Z původně technického řešení se postupně stal způsob výstavby, který změnil podobu celých měst.
Prohlídka ukáže, jak se panelový dům vyvíjel, proč se prosadily typizované konstrukce a s jakými problémy se potýkaly velké obytné projekty. Téma přitom nekončí u samotné technologie. Typizace ovlivnila také dispozice bytů, podobu sídlišť i každodenní zvyklosti jejich obyvatel.
Součástí výkladu budou i otázky, které neztrácejí na aktuálnosti: jak zajistit dostupné bydlení ve velkém měřítku, kolik prostoru zůstává pro individuální potřeby v typovém domě a co přináší nebo omezuje společné plánování měst.
Malý prostor, který určoval fungování bytu
Výrazným tématem bude bytové jádro, tedy prefabrikovaný celek soustřeďující především koupelnu a toaletu, někdy také další provozní části domácnosti. Pro obyvatele představovalo praktický způsob, jak tyto místnosti do bytu umístit, současně ale pevně vymezovalo možnosti jeho uspořádání.
Na bytovém jádru je dobře patrné, jak stavební a technická rozhodnutí zasahují do běžného života. Jeho rozměry, použité materiály i způsob osazení měly vliv na pohodlí, soukromí a pozdější rekonstrukce. Prohlídka ho zasadí do širšího vývoje prefabrikace v československé architektuře.
Architektura let 1956 až 1989 v širších souvislostech
Program se odehraje v expozici Národní galerie Praha 1956–1989: Architektura všem. Ta se věnuje architektuře a životnímu stylu v Československu od poloviny 50. let do konce 80. let. Panelové domy a sídliště v ní doplňují témata designu, technologií, práce, kultury a volného času.
Výstava představuje tvorbu architektů a architektek, mezi nimiž jsou Václav Aulický, Věra a Vladimír Machoninovi, František Cubr, Karel Prager nebo Alena Šrámková. Zastoupen je také kolektiv SIAL Liberec. Dobové fotografie, publikace a filmové materiály zachycují nejen hotové stavby, ale také atmosféru doby a způsob, jakým lidé tehdejší architekturu využívali.
Expozice se nesoustředí na jednoduché rozdělení tvorby na východní a západní. Československou architekturu hledá v širším evropském kontextu a ukazuje panelovou výstavbu jako různorodou oblast, v níž vznikala kvalitní, odvážná i problematická řešení.
Veletržní palác jako místo setkání různých dob
Samotná budova Veletržního paláce vytváří k tématu zajímavou kulisu. Monumentální funkcionalistický objekt navrhli Josef Fuchs a Oldřich Tyl a vznikl v letech 1925 až 1928. Původně sloužil veletrhům, od roku 1976 je sídlem Národní galerie Praha.
V roce 1974 palác vážně poškodil rozsáhlý požár. Přesto zůstává jednou z výrazných staveb meziválečné Prahy. Komentovaná prohlídka tak spojí funkcionalistickou budovu původně určenou pro obchodní a společenská setkávání s výstavou o poválečném bydlení, typizaci a životě v Československu.
Termín, místo a program
Sraz je naplánován na neděli 4. října 2026 v 10 hodin u pokladny Veletržního paláce na adrese Dukelských hrdinů 47 v Praze 7. Prohlídku povede historička umění a edukátorka Eva Novotná. Samotný program má trvat přibližně hodinu až hodinu a půl a naváže na něj krátká minipřednáška a projekce dokumentárního filmu.
Vstupné je podle festivalového programu zdarma, kapacita je ale omezená a účast vyžaduje rezervaci prostřednictvím GoOut. U akce se objevují rozdílné časové údaje a původní listing byl označen jako vyprodaný. Veletržní palác je dostupný metrem C ze stanice Vltavská a tramvajemi.
Den architektury se v roce 2026 koná od 1. do 7. října s mottem Bydlím, tedy jsem. Pražský program ve Veletržním paláci se uskuteční 4. října a věnuje se bydlení jako technickému, společenskému i osobnímu tématu.