Černínský palác dnes slouží jako hlavní sídlo Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Běžní návštěvníci se do jeho interiérů nedostanou každý den, při dnech otevřených dveří a dalších mimořádných příležitostech však mohou nahlédnout do reprezentačních prostor, zahrady nebo bytu spojeného s Janem Masarykem.
Právě z okna tohoto služebního bytu ve druhém patře vedla v noci z 9. na 10. března 1948 poslední cesta tehdejšího ministra zahraničních věcí. Masaryk po pádu dopadl na dlažbu nádvoří, kde byl nalezen. Co přesně se v paláci odehrálo, se dodnes nepodařilo spolehlivě objasnit.
Byt ministra a události března 1948
Služební byt vznikl při přestavbě Černínského paláce ve 30. letech 20. století. Návrh připravil architekt Pavel Janák a prostory měly sloužit ministrům zahraničních věcí. Po válce se jejich obyvatelem stal Jan Masaryk, který zde nejen bydlel, ale také úřadoval.
Byt tvořila pracovna, obývací pokoj, ložnice, jídelna a koupelna. Ta byla vybavena už v roce 1934 a její část se dochovala. Při výjimečných prohlídkách lze vidět také další zachované prvky a získat konkrétnější představu o prostředí, v němž Masaryk žil během svého působení na ministerstvu.
Masaryk nezaplatil za únorový převrat demisí a měl zůstat členem nové vlády. Jeho jméno, funkce i mezinárodní kontakty proto dávaly jeho smrti značnou politickou váhu. První vyšetřování případ uzavřelo jako sebevraždu, v dalších desetiletích se však objevovaly i teorie o vraždě nebo zapojení bezpečnostních složek. Definitivní vysvětlení, které by některou z těchto možností bez pochybností potvrdilo, nevzniklo.
Nádvoří s Masarykovou pamětní deskou
Prostor, na který Jan Masaryk dopadl, nese označení Masarykovo nádvoří. Událost zde připomíná pietní deska. Při návštěvě paláce tak člověk nevnímá jen historickou stavbu, ale také přesně určené místo spojené s jednou z nejdiskutovanějších událostí poválečného Československa.
Samotný Černínský palác je přitom starší než příběh Jana Masaryka o několik staletí. Výrazná barokní budova vznikla pro Humprechta Jana Černína a její hlavní průčelí měří přibližně 140 metrů. Ve 20. století prošla rozsáhlou rekonstrukcí pod vedením Pavla Janáka a od vzniku samostatného Československa je spjata s diplomatickou službou.
Co mohou návštěvníci při prohlídce vidět
Veřejnosti se při zvláštních příležitostech otevírá slavnostní vstup, královské schodiště, zahrada nebo freska Souboj Titánů od Václava Vavřince Reinera. Součástí prohlídek bývá také Masarykův byt. Při posledním zveřejněném dni otevřených dveří 30. května 2026 byly zpřístupněny reprezentační prostory, byt i zahrada.
Černínský palác však nemá běžnou turistickou otevírací dobu. Jednorázové zpřístupnění proto nelze zaměňovat za pravidelné prohlídky. Vstup na veřejné akce může doprovázet bezpečnostní kontrola a požadavek na předložení platného dokladu totožnosti.
V paláci se objevují také předměty spojené s Janem Masarykem, například jeho posmrtná maska, osobní pečetidlo a aktovka. Ministerstvo v roce 2025 představilo rovněž část pozůstalosti pocházející z Masarykova londýnského bytu.
Otazníky kolem Masarykovy smrti přetrvávají
Případ se neuzavřel ani po desítkách let. V září 2026 policejní odborníci exhumovali Masarykovy ostatky z rodinné hrobky v Lánech. Vyšetřování má využít moderní kriminalistické a forenzní postupy, výsledky ale nemusely být zveřejněny bezprostředně a nelze předem říct, zda přinesou konečnou odpověď.
Černínský palác lze při poznávání Hradčan spojit s trasou kolem Lorety, Strahovského kláštera a Pražského hradu. Samotná budova ale zůstává chráněným objektem ministerstva a její interiéry nejsou otevřené každý den.