Ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí čeká školní skupiny výprava za antickými příběhy, které se neuzavřely ve starověku. V programu Národní galerie Praha nazvaném Ozvěny antiky se účastníci setkají s bohy a hrdiny řecké a římské mytologie a budou sledovat, jak se jejich podoby a příběhy promítly do evropského umění renesance a baroka.
Co hledat v obrazech a sochách
Program je určen žákům druhého stupně základních škol a studentům středních škol. Během komentované prohlídky se zaměří například na Dia, Persea, Afroditu nebo Orfea. Úkolem není pouze poznat jednotlivé postavy, ale také přemýšlet o tom, proč se pohanské motivy objevovaly v umění v době, kdy evropskou kulturu výrazně formovalo křesťanství.
Antické báje nabízely umělcům i jejich objednavatelům srozumitelné příběhy, symboly a příklady lidského jednání. V renesanci a baroku proto mohly odkazovat nejen ke konkrétnímu mýtu, ale také ke kráse, hrdinství, vině nebo osudu. Význam jednoho díla se tak mohl opírat o několik kulturních vrstev současně.
Historické sály místo učebnice
Schwarzenberský palác poskytuje programu odpovídající prostředí. Monumentální renesanční rezidence vznikla na místě domů zničených při požáru Hradčan v roce 1541 a dokončena byla v roce 1567. V první polovině 18. století přešla dědictvím do vlastnictví Schwarzenbergů.
Podobu paláce zvenčí výrazně určují sgrafita. Ta ale nevznikla v době jeho renesanční výstavby, nýbrž až v letech 1870 až 1874 podle návrhu Josefa Schulze. Uvnitř dnes Národní galerie Praha představuje expozici Staří mistři, která se věnuje evropskému umění 16. až 18. století.
Právě mezi zdejšími obrazy, sochami a nástropními malbami mohou studenti sledovat, jak se antické náměty měnily podle doby, výtvarného stylu i účelu konkrétního díla. Prohlídka propojuje architekturu paláce s uměním, které v jeho prostorách návštěvníci vidí.
Od Matyáše Bernarda Brauna po Michaela Leopolda Willmanna
Výklad se vztahuje také ke konkrétním autorům spojeným s palácem a jeho expozicí. Patří mezi ně sochař Matyáš Bernard Braun a malíři Václav Vavřinec Reiner a Michael Leopold Willmann. Na jejich dílech lze přiblížit, jak se antické postavy a děje přizpůsobovaly různým historickým obdobím a výtvarným záměrům.
Žáci si při návštěvě mohou všímat gest a výrazů postav, jejich atributů i způsobu, jakým jsou zasazeny do kompozice. Historické sály tak neslouží jen jako kulisa školního programu, ale jako prostor, kde se dají dějiny umění pozorovat přímo na vystavených dílech.
Po prohlídce přichází vlastní tvorba
Ozvěny antiky nekončí výkladem. Součástí programu je výtvarná aktivita, při níž účastníci využijí to, co během prohlídky viděli a slyšeli. Symboly a příběhy z obrazů a soch tak mohou převést do vlastního výtvarného zpracování.
Program propojuje výtvarnou výchovu s dějepisem, literaturou a antickou mytologií. Pro pedagogy může být zajímavý také tím, že přenáší učivo do autentického prostředí a vede studenty k soustředěnému pozorování uměleckých děl.
Termín, délka a místo konání
Program je určen výhradně školním skupinám a konkrétní termín je nutné rezervovat u Národní galerie Praha. Trvá přibližně 90 až 120 minut a počítá se skupinou 12 až 30 účastníků. Dva pedagogové mají podle aktuálních podmínek vstup zdarma, cena programu je uváděna ve výši 100 korun za osobu.
Mezi uváděnými termíny je pátek 15. ledna 2027 od 11:30; jeho platnost je třeba potvrdit v rezervačním systému. Schwarzenberský palác stojí na adrese Hradčanské náměstí 2 v Praze 1. Dostanete se k němu například tramvají číslo 22 nebo metrem linky A ze stanic Malostranská či Hradčanská.