Na místo někdejší československé obranné linie pod Libínským Sedlem se v sobotu 26. září 2026 vrátí atmosféra podzimu 1938. V prostoru Pod Perlovicemi u Prachatic se uskuteční celodenní akce Podzim zrady 1938, která spojí vojenskou historii, ukázky bojů a návštěvu dochovaných řopíků.
Program začne dopoledne, hlavní ukázka odpoledne
Akci připravuje město Prachatice společně s Klubem vojenské historie plukovníka Ludvíka Fanty. Program má začít přibližně v 10 hodin a pokračovat zhruba do 19 hodin. V areálu se objeví lidé v dobových civilních oděvech i uniformách, historická technika a ukázky tehdejší výstroje a výzbroje.
Dopolední část může doplnit komentovaná prohlídka Muzea lehkého opevnění Libínské Sedlo. Nejvýraznější bod dne přijde ve 14:30, kdy začne dynamická bojová ukázka rozdělená do dvou scén. První zachytí střet československého četnictva se Sudetoněmeckým Freikorpsem, druhá představí konflikt průzkumné jednotky SS-TV s československou armádou.
Ukázka není rekonstrukcí jediné konkrétní bitvy, která by se přímo na Libínském Sedle prokazatelně odehrála. Její scénář vychází z událostí, k nimž v roce 1938 docházelo v československém pohraničí.
Řopíky měly zastavit postup nepřítele
Libínské Sedlo patřilo do prachatického úseku lehkého opevnění budovaného především po roce 1937. Zdejší linie má zajímavé technické řešení. Zatímco lehké objekty byly většinou projektovány pro boční palbu, v této oblasti vzniklo neobvykle mnoho pevnůstek uzpůsobených také k palbě čelní. Jednotlivé objekty se tak měly navzájem podporovat a zpomalit případný útok.
V létě 1938 dostaly střílny řopíků lafetace vzoru 37 pro hlavní kulometné zbraně československé armády. Používat se v nich mohly lehké kulomety vz. 26 i těžké kulomety vz. 7/24 Schwarzlose. Připravenost obrany dokládalo také množství uskladněné munice. V jednom objektu mohlo být až deset muničních truhlíků, přičemž každý obsahoval 1 200 nábojů pro jeden kulomet.
Jedním z konkrétních dochovaných objektů je H-33/15/B1-100. Betonáž byla dokončena 16. prosince 1937 a v září 1938 byl objekt veden jako hotový. Podle specializované databáze se zachoval na okraji lesa. Ne každý dochovaný řopík je ale volně přístupný a tento objekt nelze automaticky považovat za součást muzea.
Na Libínském Sedle se bojovalo i před Mnichovem
Prachatickou obrannou linii měl na starosti pěší pluk 11 z Písku. Jeho III. prapor sídlil v Žižkových kasárnách v Prachaticích a při částečné mobilizaci v květnu 1938 poprvé obsadil zdejší objekty lehkého opevnění. V září se hlavní obranné pásmo přesunulo k Vltavě a prapor působil v prostoru mezi Lenorou a Stachy. Na Libínském Sedle podle prachatických materiálů pravděpodobně zůstala pouze strážní jednotka, takže k plnému obsazení linie už nejspíš nedošlo.
Napětí v pohraničí však neomezovalo jen na přesuny vojska a politická jednání. V průběhu září 1938 se odehrávaly útoky na četnické stanice, celnice a další objekty. Proti ozbrojeným skupinám Sudetoněmeckého Freikorpsu zasahovali českoslovenští četníci, příslušníci finanční stráže i vojáci. Představa, že Československo tehdy kapitulovalo bez jediného výstřelu, proto neodpovídá skutečnému průběhu událostí.
Po Mnichovu přišlo vyklizení opevnění
Mnichovská dohoda byla podepsána v noci z 29. na 30. září 1938. Šumava se poté rozdělila do okupačních pásem. Německá armáda obsadila většinu regionu 1. a 2. října, na Prachaticko dorazila 8. října.
Československá armáda před příchodem německých jednotek odvážela z území, které mělo být odstoupeno, vojenský materiál. Z řopíků zmizely zbraně, munice i vnitřní vybavení. Tím ale příběh zdejší obranné linie neskončil. Dne 14. října 1938 si Libínské Sedlo prohlédl vrchní velitel německé pozemní armády Walther von Brauchitsch během inspekční cesty po Šumavě, jen krátce po vyklizení opevnění.
Výlet lze spojit s naučnou stezkou
Po skončení bojové ukázky má být znovu k vidění historická technika a otevře se také muzeum. Návštěvu lze propojit s procházkou po naučné stezce Utajená obrana Prachatice. Ta vede kolem předválečného opevnění i pozdějších vojenských objektů a opatření z období železné opony, takže představuje vojenské dějiny 20. století v okolí Prachatic v širších souvislostech.
Pořadatelé jako místo konání uvádějí adresu Pod Perlovicemi, 383 01 Prachatice, přestože je program tematicky spojený s Libínským Sedlem. Přesné stanoviště, přístup a parkování se proto mohou hodit ověřit před cestou. Katalogový záznam uvádí vstup zdarma a možnost přijít se psy; i tyto údaje je dobré před akcí potvrdit. Podrobnosti poskytne město Prachatice nebo pořadatel Jiří Fanta.