Řopík H 33/18/B 2 stojí v krajině na Libínském sedle u Prachatic. Jeho rekonstrukce zachycuje podobu lehkého opevnění z doby, kdy se Československo připravovalo na možný konflikt s nacistickým Německem. Prohlídka tak nabízí pohled na konkrétní bunkr i na každodenní zázemí vojáků během mobilizace v roce 1938.
Uvnitř stísněného bunkru
Vnitřní prostor je malý a jeho vybavení je uspořádané tak, aby připomínalo stav objektu v září 1938. Výdřeva členila a chránila interiér, k vidění jsou také periskopy, skluzy na ruční granáty a další součásti zařízení. Ve střílnách stojí makety kulometů, které ukazují, jak měl řopík sloužit při obraně.
V bunkru nebylo mnoho místa, světla ani pohodlí. Každý předmět měl své místo a provoz se musel vejít do těsného prostoru, na rozdíl od zázemí běžných kasáren. Expozice proto přibližuje také praktickou stránku služby, nejen technické řešení stavby.
Venkovní část muzea doplňují předměty z let 1937 až 1938, tedy z období výstavby československého opevnění a příprav armády na obranu hranic. Jeden řopík tak zasazuje do širší atmosféry posledních předválečných let.
Součást obranné linie
Lehké opevnění na Prachaticku bylo součástí rozsáhlejšího systému, který měl doplňovat obranné linie a krýt důležité směry v krajině. Bunkry nestály jen na Libínském sedle: další objekty se nacházely v okolí a jejich stopy lze najít také na území Libínského Sedla a v katastru Perlovice.
Všeobecná mobilizace československé branné moci byla vyhlášena 23. září 1938. Opevnění se připravovalo na možné nasazení, k bojům však nedošlo. Po Mnichovské dohodě armáda pohraniční opevnění opustila a bunkry v regionu zůstaly dokladem rozsáhlé obranné práce, která nebyla v zamýšlené podobě prověřena v boji.
Procházka v okolí Libínského sedla
K řopíku lze připojit výlet do okolí Prachatic. Libínské sedlo je přístupné po silnici z Prachatic směrem na Volary a slouží jako východisko k Libínu, rozhledně Libín nebo ke kostelu svaté Anny.
Vojenské bunkry připomíná také Hornická naučná stezka Albrechtovice. Trasa vede mezi lokalitou Pod Perlovicemi, Albrechtovicemi a Libínským sedlem, měří přibližně 5,9 kilometru a její projití zabere kolem dvou hodin. Část cesty vede lesem a část loukami; stezka není vhodná pro kočárky.
Kdy je muzeum přístupné
Řopík nemá běžnou poštovní adresu ani číslo popisné a leží v terénu na území katastru Libínské Sedlo. Při hledání proto pomůže mapa nebo navigační pokyny provozovatele. Přesná návštěvní doba ani současné kontakty nejsou potvrzené, takže není jasné, zda se muzeum otevírá pravidelně, nebo hlavně při předem oznámených akcích. Režim prohlídek je proto potřeba zjistit před cestou.