Na Prateckém návrší u Prace stojí Mohyla míru, památník věnovaný všem, kteří padli v bitvě u Slavkova. Neoslavuje vítěznou armádu: připomíná oběti bez ohledu na to, na které straně bojovaly. Výlet sem nabízí také pohled na krajinu, jejíž výšiny a údolí výrazně ovlivnily průběh střetnutí.
Výšina uprostřed bojiště
Pratecké návrší patří k nejvyšším bodům Slavkovského bojiště. Leží přibližně 324 až 325 metrů nad mořem a v roce 1805 odtud bylo možné přehlédnout rozsáhlou, převážně nezalesněnou krajinu. Ovládnutí výšin přinášelo armádám lepší přehled i výhodnější podmínky pro přesun jednotek.
Na počátku bitvy zde stály rakouské a ruské oddíly. Francouzské jednotky návrší podle výkladu naučné stezky dobyly kolem jedenácté hodiny dopoledne. Tento boj sám o sobě nerozhodl celé střetnutí, patřil však k jeho důležitým okamžikům. Při pohledu do okolí je zřejmé, jakou roli hrála otevřená, mírně zvlněná krajina.
Památník smíření a vzpomínky
Podnět k vybudování monumentu v centru bývalého bojiště dal kněz a pedagog Alois Slovák. Autorem návrhu byl architekt Josef Fanta. Mohyla z lomového kamene vznikala v letech 1910 až 1912, veřejnosti se otevřela v roce 1923 a muzejní trakt přibyl o dva roky později.
Čtyřboký komolý jehlan zakončuje měděná koule se starokřesťanským křížem. Uvnitř se nachází kaple a podzemní osárium, kam se ukládají ostatky padlých nalezené na bojišti. Čtyři štítonoši na nárožích představují francouzské, rakouské a ruské vojáky a také Moravu, jejíž obyvatelé nesli následky války. Interiér doplňuje mramorový oltář a mozaiky.
Kaple má pozoruhodnou akustiku: šeptání z jednoho z protilehlých diagonálních rohů je dobře slyšet v druhém. V roce 2016 prošly fasády i interiér obnovou. Práce řešily mimo jiné vlhkost a mikroklima stavby, která je zapuštěná do terénního valu.
Muzeum ukazuje širší souvislosti
Stálá expozice Bitva tří císařů 1805 byla otevřena 2. prosince 2025, v den 220. výročí bitvy. Pomocí map, obrazů, textů a interaktivních prvků zasazuje boje do evropské politiky a diplomacie. Věnuje se také proměnám armád, výcviku vojáků, rozhodování velitelů i každodennímu životu místních obyvatel.
Součástí výkladu jsou práce polního chirurga a dopady války na jednotlivce. Mezi výrazné exponáty patří originální prapor Moravské legie arcivévody Karla, který připomíná moravský a habsburský pohled na napoleonské války. Muzejní pavilon nabízí také expozici Fenomén Austerlitz o tom, jak se bitva promítla do literatury, hudby, filmu a novodobých rekonstrukcí.
Od Mohyly míru k dalším místům bojiště
Slavkovské bojiště tvoří historická krajina o rozloze přibližně 120 kilometrů čtverečních. Chráněné území zahrnuje například Praci, Žuráň, Santon, Tvarožnou, Sokolnice, Telnici, Kobylnice, Křenovice a Slavkov u Brna. Při poznávání událostí pomáhají nejen jednotlivé památníky, ale také jejich poloha vůči okolním obcím, cestám, výšinám a údolím.
Na Žuráni Napoleon řídil rozhodující část operace, zatímco Santon u Tvarožné sloužil jako významný opěrný bod Francouzů. Těžké boje se odehrávaly také u Sokolnic a Telnice. Ve slavkovském zámku pak bylo uzavřeno příměří mezi Francií a Rakouskem. Oficiální audioprůvodce propojuje 21 historických zastavení a nabízí trasy pro pěší, cyklisty i automobilisty.
Doprava a dění během roku
K Mohyle míru na adrese K Mohyle míru 200 v Praci jezdí z Brna autobusová linka 48, která zastavuje přímo u památníku. Další možností je vystoupit v obci a dojít zhruba 1,2 kilometru pěšky. U areálu je bezplatné parkoviště, vyhlídková místa, kavárna a prodejna suvenýrů. Otevírací doba i vstupné se mění podle sezony.
Na přelomu listopadu a prosince se u památníku pravidelně koná pietní akt. Pro rok 2026 je avizována také akce Orli nad Dunajem II., která má zahrnout výcvik jednotek, přednášky, bitevní ukázku a připomínku padlých.