Výstup do rodné světničky Bohuslava Martinů začíná u kostela sv. Jakuba a vede po 192 schodech vzhůru. Ve věži si prohlédnete skromný byt rodiny pověžného, odkud skladatel poznával Poličku i okolní krajinu. Návštěvu lze spojit s prohlídkou městských hradeb, které dodnes vytvářejí kolem historického jádra téměř souvislý kamenný pás.
Byt ve věži a výhled na město
Světnička leží přibližně 36 metrů nad zemí a má zhruba dvacet metrů čtverečních. Dobové vybavení sestavili podle vzpomínek členů rodiny Martinů; část nábytku je původní. Právě zde se 8. prosince 1890 narodil Bohuslav Martinů, jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů 20. století. Ve věžním bytě strávil také většinu dětství. Výška a výhled z věže se podle jeho vzpomínek výrazně promítly do toho, jak místo vnímal.
Schodiště je místy úzké a klikaté, takže výstup není vhodný pro lidi s výrazně omezenou pohyblivostí. Z ochozu je vidět Polička, okruh hradeb i širší okolí; za dobré viditelnosti se podle muzejních informací ukazují také vrcholky Jeseníků. Ve věži se nachází i nejstarší poličský zvon Medián z roku 1511. Při komentované prohlídce návštěvníci uvidí také další zvony a dozvědí se víc o práci člověka, který z věže bděl nad městem.
Jak se z pověžného stal otec slavného skladatele
Byt vznikl jako součást věže nového kostela sv. Jakuba. První písemná zmínka o původním chrámu pochází z roku 1321, stavbu však těžce poškodil požár Poličky v roce 1845 a následně ji zbořili. Nový novogotický kostel postavili v letech 1853 až 1865 podle plánů Antonína Vacha.
Ve věži bydlel pověžný, jehož úkolem bylo sledovat město a při požáru vyhlásit poplach. Ferdinand Martinů nastoupil do této služby v roce 1889 a v září se do věžního bytu přestěhoval s rodinou. O rok později se tam narodil jeho syn Bohuslav.
Hradby s branami, které už zmizely
Poličku založil Přemysl Otakar II. roku 1265. Opevnění získávalo svou podobu hlavně ve 14. století a jeho kamenný okruh měří 1 220 metrů. Patří k nejlépe zachovaným městským opevněním v České republice. Hlavní hradba bývala asi deset metrů vysoká a dva a půl metru široká. Ochoz chránilo cimbuří a obranu posilovalo 19 půlválcových bašt.
K hradbám patřila také parkánová zeď, vodní příkop a val s palisádou. Do města se vstupovalo čtyřmi branami: Litomyšlskou, Limberskou, Kameneckou a Starohradskou. Všechny v 19. století zbořili, samotné opevnění však dodnes umožňuje dobře číst půdorys historické Poličky. Při komentované prohlídce lze nahlédnout do bašt, střílen i dalších zákoutí, která při běžné procházce zůstávají skrytá.
Vojenský význam hradeb oslaboval s rozvojem válečné techniky od konce 16. století a zásadně jej proměnila třicetiletá válka. Obnova poličského opevnění probíhá od roku 1973.
Prohlídky a vstupenky
Rodná světnička i zpřístupněná část hradeb se navštěvují s průvodcem. Vstupenky se kupují v Městském muzeu a galerii Polička na adrese Šaffova 112. Muzeum poskytuje také informace o časech prohlídek, které se mění podle sezony, a skupinám doporučuje rezervaci. Prohlídka světničky obvykle trvá 45 až 60 minut.
Do kostelní věže se nevstupuje během obřadů. Z bezpečnostních důvodů může být výstup uzavřen při bouřce, náledí nebo jiném nepříznivém počasí; prohlídky hradeb a věže proto probíhají jako organizovaný program s průvodcem.