V Muzeu stavebnice Merkur v Polici nad Metují se dá prohlédnout technická hračka v mnoha podobách: od historických krabiček a plechových vláčků přes parní stroje až po robotické konstrukce. Hlavním exponátem je Ocelové město Jiřího Mládka, jehož poslední část – secesní továrna s funkčními stroji – byla nainstalována na začátku roku 2025.
Město z Merkuru vznikalo čtvrt století
Ocelové město inspirované románem Julese Verna se začalo stavět v roce 2000. Rozkládá se na ploše přibližně 25 metrů čtverečních, nejvyšší budovy měří asi 180 centimetrů a tvoří ho stovky tisíc dílků, šroubků a matic.
Dokončená továrna váží zhruba 150 kilogramů a její půdorys má asi 1 × 2,3 metru. Komíny dosahují výšky přibližně 110 centimetrů. Po smrti Jiřího Mládka už muzeum další rozšiřování modelu neplánuje.
Od háčků k systému se šroubky
Kořeny stavebnice sahají do roku 1920, kdy Jaroslav Vancl v Polici nad Metují založil firmu Inventor. Tehdejší kovové díly se spojovaly háčky a očky, podobně jako konstrukce lešení. Zásadní proměna přišla v roce 1925: háčky vystřídaly šroubky a matičky velikosti M 3,5 a nový systém získal ochrannou známku MERKUR. Tento princip zůstal pro stavebnici typický dodnes.
Přibližně od roku 1930 se Merkur říkalo celé stavebnici a kovové díly se začaly vyrábět také v barvách. Sortiment byl od počátku širší než konstrukční sady. Ve třicátých letech vznikl například Metropol pro stavbu modelů budov a Elektrus s elektrickými součástkami. Přibyly také plechové elektrické vláčky velikosti 0, které měly původně stavebnici doplňovat. Jejich konstrukci vedl František Jirman, zeť Jaroslava Vancla.
Vláčky, stroje a technické nápady
Expozice ukazuje historické i současné modely, parní stroje a vlakové soupravy. K vidění je také velké kolejiště Merkur „O“ v měřítku 1:45 a rozměrné stavby, například Eiffelova věž. Výrobu vláčků přerušil kolem roku 1940 nedostatek barevných kovů. Po válce se obnovila, v roce 1968 však plechové soupravy skončily definitivně.
Samotná stavebnice prošla složitým obdobím po znárodnění i po změnách v devadesátých letech. Když se firma Komeb dostala do konkurzu, výrobu zachránil podnikatel Jaromír Kříž a během několika let ji znovu postavil na nohy.
Merkur posloužil také mimo svět hraček. Otto Wichterle z jeho dílů v roce 1961 sestavil prototyp zařízení na výrobu měkkých kontaktních čoček.
Prohlídka i vlastní stavění
Muzeum v Tyršově ulici nabízí vedle historické expozice také robotiku, pohyblivé konstrukce a stavebnici Merkur ALFI, která se objevila na trhu v roce 1988. V dílničce si mohou děti i dospělí vyzkoušet vlastní stavění, k dispozici je také virtuální realita, v níž se s Merkurem pracuje jiným způsobem.
Školní kolektivy a větší skupiny mohou po předchozí rezervaci využít komentovanou prohlídku, tvořivou dílnu a výrobu vlastního suvenýru. Návštěvu lze spojit s Muzeem papírových modelů, které sídlí ve stejném komplexu.
Muzeum stojí u autobusového nádraží a může být zastávkou při poznávání Broumovska. Odtud lze pokračovat například k Ostaši, do Broumovských stěn nebo do Adršpašsko-teplických skal. Otevírací doba, vstupné i možnosti skupinových programů se mohou měnit podle sezony.