Kostel svatého Petra a Pavla najdete v horní části Polešovic, odkud jeho věž výrazně vystupuje nad obec i okolní vinařskou krajinu. Stavba stojí za pozornost nejen jako výrazná dominanta, ale také jako doklad staletého propojení Polešovic s cisterciáckým klášterem na Velehradě.
Polešovice pod vlivem velehradského kláštera
Polešovice jsou v písemných pramenech doloženy už k roku 1220. Právě tehdy připadly nově založenému velehradskému klášteru, jehož vliv zde přetrval po mnoho staletí. Velehradští opati neovlivňovali pouze správu a majetkové poměry, ale také rozvoj obce a její společenské postavení.
Význam Polešovic dokládá i skutečnost, že v roce 1595 získaly různá privilegia a byly povýšeny na městečko. Také zdejší kostel lze vnímat jako součást širšího velehradského kulturního prostoru. Jeho současná podoba vznikala v době, kdy procházel velkou barokní obnovou i samotný klášter na Velehradě.
Chrám s historií sahající do středověku
Na místě dnešního kostela stál boží dům už ve 14. století, poprvé se připomíná roku 1320. Během husitských válek byl v roce 1421 pobořen a později znovu vystavěn. Nejvýraznější podobu mu však vtiskla až barokní přestavba.
Stavební práce probíhaly ve 20. a 30. letech 18. století, nejčastěji se uvádí období mezi lety 1725 a 1735. Farní údaje spojují vznik chrámu s dobou výstavby velehradské baziliky a jako datum založení či vysvěcení uvádějí 9. říjen 1735.
Na poměry obce jde o mimořádně velkou stavbu. Kostel je dlouhý přibližně 41 metrů, široký deset metrů a jeho klenba dosahuje výšky kolem 18 metrů. Věž měří zhruba 60 metrů, takže ji lze dobře vnímat už při procházení Polešovicemi i při příchodu od středu obce.
Výzdoba odkazuje na Velehrad i počátky křesťanství
Interiér připomíná barokní zbožnost i cisterciácké kořeny místa. Hlavní oltář je zasvěcen svatým Petru a Pavlovi a jeho sochařská výzdoba je dílem olomouckého mistra Josefa Hladíka. Oltářní obraz, který dnes návštěvníci vidí, však není původní. V roce 1954 jej namaloval akademický malíř Lejček z Veselí nad Moravou.
Po stranách se nachází dvojice barokních soch biskupů, tradičně vykládaných jako svatí Cyril a Metoděj. Výrazným historickým motivem je také křtitelnice s výjevem Bořivojova křtu na Velehradě roku 874. Právě tento detail spojuje kostel s dávnými počátky křesťanství na Moravě.
Boční oltáře jsou zasvěceny svatému Michaelu archandělovi a Nanebevzetí Panny Marie. Jejich výzdobu doplňují sochy svatého Jana Nepomuckého, svatého Roberta z cisterciáckého řádu, svatého Benedikta a svatého Bernarda. Obrazy u oltáře Nanebevzetí Panny Marie se spojují s malířskou školou Ignáce Raaba, jejíž okruh se podílel také na širší barokní výzdobě.
Další zajímavosti v interiéru
K pozoruhodným prvkům patří Polešovské jesličky od Josefa Hladíka, obraz Korunování Panny Marie, socha Bolestné Matky Boží a barokní řezba misijního kříže. Varhany naopak pocházejí až z novější doby. Nástroj vyrobil Melzer z Kutné Hory v letech 1943 až 1946. V kostele se tak potkávají památky několika různých období.
Chrám může být zastávkou při poznávání Polešovic a okolí, například na trase Moravské vinné nebo Bzenecké cyklistické stezky. Zvenčí je dobře vnímatelnou dominantou městyse, zatímco návštěvu interiéru lze spojit s bohoslužbou nebo si její možnost předem ověřit u Římskokatolické farnosti Polešovice.