V části Okna u Polep stojí mezi chmelnicemi malá ukázka starého způsobu pěstování chmele. Rostliny odrůd Blato, Siřen a Lučan tu vedou po dřevěných tyčích, kterým se říká bidla. Místo najdete v areálu společnosti Chmel Polepská blata a připomíná dobu před rozšířením dnešních drátěných konstrukcí.
Polepská Blata ale nejsou jen jedna ukázková výsadba. Jde o tradiční chmelařskou polohu na Litoměřicku, která zahrnuje okolí Polep a další obce na pravém břehu Labe. Rovina s vodními toky, strouhami a podmáčenými místy dala krajině její jméno.
Chmelařská tradice Úštěcka
Polepská Blata náleží do Úštěcké chmelařské oblasti, jednoho z českých regionů, kde se chmel pěstuje po generace. V roce 1929 se na Úštěcku včetně Polep uvádělo 4 418 hektarů chmelnic. Jde o údaj za tehdejší širší region, nikoli pouze za dnešní Polepská Blata, přesto dokládá význam zdejšího chmelařství.
Do oficiálně vymezených chmelařských poloh byly Polepská Blata zařazeny také v roce 1957. Kvalitní chmel patří k charakteristickým znakům Polep a podle vzpomínek zveřejněných obcí se produkce někdejšího JZD dostávala i do zahraničí. S pěstováním souvisely dočesná a dožínky i řada hospodářských staveb, například sklady a sušárny.
V areálu v Oknech je také společenský prostor nazývaný Rytířský sál. V minulosti sloužil mimo jiné k vyhodnocování sklizně chmele pro Úštěcko.
Od bidel k pivu Sváteční Bidlovka
Při pěstování na bidlech se chmel vedl po dřevěných tyčích zapíchnutých do země. Tento systém později vystřídaly drátěné konstrukce, které se v českých chmelařských oblastech začaly ve velkém prosazovat od konce 19. století.
Historické odrůdy z ukázkové výsadby nezůstaly jen připomínkou minulosti. V roce 2025 se Blato, Siřen a Lučan použily pro speciální pivo Sváteční Bidlovka, které vzniklo ve spolupráci s Pivovarem Svijany. Do várky putovalo přibližně osm kilogramů suchého chmele. Šlo o jednorázový či speciální projekt, který propojil konkrétní místo, staré odrůdy a výsledné pivo.
Výslednou úrodu přitom ovlivňuje nejen práce pěstitelů a půda, ale také počasí. Chmelařství je tak na Polepských Blatech stále živou zemědělskou činností, nikoli pouze historickou kulisou.
Chmelnice spojené s filmem
Místní chmelnice se dávají do souvislosti také s muzikálem Starci na chmelu, který měl premiéru v roce 1964 a natáčel se v letech 1963 až 1964. Konkrétní záběry z Polepských Blat však nejsou přesně určené; jejich přiřazení by musel potvrdit filmový archiv nebo pamětníci.
Filmový obraz brigádníků může působit romanticky, sklizeň je ale náročná práce. Dnešní chmelnice využívají modernější techniku a výsledek sezony výrazně ovlivňuje počasí. Podle předběžného hodnocení pěstitelů zveřejněného na konci srpna 2026 měla být sklizeň na Polepských Blatech kvůli suchu a vysokým teplotám zhruba o třetinu nižší. Nešlo o konečné oficiální číslo za celou lokalitu.
Celá Úštěcká oblast měla k 20. srpnu 2026 evidováno 492,2 hektaru sklizňových ploch, tedy 10,3 procenta českých chmelnic. Údaj se vztahuje k celému regionu, nikoli pouze k Polepským Blatům. V oblasti přibývaly také nové výsadby, jejichž rozsah nelze automaticky přičítat Polepům.
Jak krajinu poznat
Polepská Blata jsou především fungující zemědělská krajina, ne běžně přístupný skanzen. Prohlédnout si je lze při pěší nebo cyklistické cestě mezi obcemi na pravém břehu Labe, případně při průjezdu okolím. Do pracovních částí chmelnic se nevstupuje a v době sklizně je třeba počítat s pohybem zemědělské techniky.
Návštěvu ukázkové bidlovky, areálu nebo Rytířského sálu je potřeba předem domluvit s provozovatelem. V Polepech funguje také Penzion Chmel spojený se společností Chmel Polepská blata. Historické tyčové chmelnice, nářadí i práce spojené se sklizní představuje také Chmelařské muzeum v Žatci.