Vesnici rozděloval potok i hranice
Podomí vzniklo ve 13. století během kolonizace a původně mělo podobu dvouřadé lesní lánové vsi. Její osu tvořil potok Podomka, který odděloval nejen obě části sídla, ale také jeho východní a západní katastr. První písemný záznam pochází z roku 1349, kdy se obec uvádí jako Boda.
Podomí náleželo k rozlehlému holštejnskému panství. To ve druhé polovině 13. století budovali páni z Ceblovic, později známí jako páni z Holštejna. Původ názvu Boda není jistý. Jedna z možností ho spojuje s lokátorem Bodou z dolnosaského Hameln.
K Hameln se vztahuje také pověst o krysaři, který měl roku 1284 přivést na Moravu skupinu mladých lidí. Ti pak podle vyprávění založili Hamlíkov. Jde o tradici, nikoli o spolehlivě doloženou událost; historii osady pomáhají poznávat zejména písemné prameny, archeologie a stopy v terénu.
Z jedné vsi zůstala jen její část
Husitské války přinesly na Drahanskou vrchovinu rozsáhlé ničení sídel a zpustlo při nich Podomí i blízký Hamlíkov. V 16. století se znovu osídlila východní část Podomí, západní však obnovena nebyla. Roku 1464 byla prodána Smilkovi z Loděnice a později připadla ke katastru Senetářova, kam patří dodnes.
Původně jednotnou obec tak rozdělily majetkové poměry a nové správní hranice. Zaniklá západní část leží na nejvýchodnějším okraji senetářovského katastru a zabírá přibližně 256 hektarů. Převážně ji dnes pokrývá les, v němž se místy zachovaly meze, někdejší lány a staré cesty.
Podomí se po zmenšení katastru ocitlo na jeho okraji. Rozdělení přerušilo původní vazby a provázely je také spory o cesty, lesy, vodoteče i Velký podomský rybník.
Hamlíkov leží pod lesním porostem
Lokalita zaniklého Hamlíkova se rozkládá v lesním terénu na území dnešních katastrů Podomí a Ruprechtova. Jde o významné archeologické místo. Výzkum tu zachytil pozůstatky deseti usedlostí, hospodářských staveb a cest i hlubinný kamenolom. Mezi další nálezy patří stopy po milíři a kolomazné peci, které dokládají někdejší využívání zdejších lesů.
Hamlíkov pravděpodobně vznikl ve 13. století a písemně je poprvé doložen roku 1353. V roce 1493 se uvádí jako pustý, v letech 1550 až 1567 byl znovu osazen a roku 1596 opět opuštěn. Domy se nedochovaly, jejich půdorysy, terénní prohlubně, valy nebo staré komunikace však mohou v krajině přetrvat staletí. Jako archeologicky chráněné místo si zaslouží šetrný průchod: nic z něj neodnášet a nezasahovat do půdy.
Černý-Křetínský mapoval zaniklé osady
Podomí je rodištěm Ervína Černého-Křetínského, který se zde narodil roku 1913. Od roku 1953 zkoumal v terénu zaniklá sídla a jejich plužiny na Drahanské vrchovině. Propojoval písemné prameny a historické mapy s vlastním pozorováním krajiny. Na území o rozloze přibližně 680 kilometrů čtverečních identifikoval, zaměřil a popsal 61 zaniklých osad nebo jejich částí.
Jeho výzkum ukázal, jak hustě byla vrchovina kdysi osídlená. Pod lesy a loukami se podle něj často skrývají obrysy usedlostí, zaniklé cesty i hranice původních polí. K dějinám obce patří také Kronika Podomí, kterou Černý-Křetínský připravil a obec vydala roku 1999, u příležitosti 650 let od první písemné zmínky.
V roce 2013 vznikla v budově obecního úřadu stálá expozice věnovaná historii Podomí a významným rodákům. Návštěvní režim je možné zjistit u obce.
Stezka představuje další zaniklé vesnice
Do výletu po širším okolí Drahanské vrchoviny lze zařadit také přibližně pětikilometrovou naučnou stezku mezi Vysočany a Holštejnem. Vznikla v dubnu 2026 a představuje zaniklé vesnice Husí a Bohdalůvka prostřednictvím informačních panelů, QR kódů a 3D rekonstrukcí. Nevede přes Podomí ani Hamlíkov, ale ukazuje, jak lze přiblížit dějiny míst, která dnes na první pohled působí, jako by v nich nikdy nikdo nežil.