Nad údolím Dyje, jižně od Podhradí nad Dyjí, leží zřícenina Frejštejna. Hrad stojí na strmém skalnatém výběžku nad místem, kde se do Dyje vlévá Křeslický potok. Podle hradu dostala své dnešní jméno také obec pod ním.
Areál nemá pokladnu ani pravidelné prohlídky. Návštěvníci se jím mohou pohybovat volně a mezi hradbami, příkopy a svahy sledovat pozůstatky někdejšího sídla. Frejštejn přitom není jen několik zdí na osamělém kopci: chráněná lokalita zabírá přibližně 7 600 metrů čtverečních.
Od raného hradu k rozsáhlému sídlu
Frejštejn vznikl pravděpodobně ještě před polovinou 13. století jako součást bítovského kastelánství. Lidé, kteří se podle něj psali, se v písemných pramenech objevují už v polovině tohoto století. Hrad patří k nejstarším šlechtickým sídlům na Moravě.
Nejstarší část měla zhruba 30 metrů na délku a 17 metrů na šířku. Tvořil ji menší palác a válcová obranná věž, označovaná jako bergfrit. Z věže se zachovaly základy o průměru přibližně devět metrů. Jádro později chránilo pětiúhelníkové opevnění se zdmi silnými asi 1,8 až 2,3 metru.
Na konci 13. století se hrad rozšířil o dolní část. Přibyla vysoká hradba, nová brána a hluboký příkop v šíji, široký přibližně 35 metrů. Přes něj vedl dřevěný most dlouhý asi 22 metrů. Ve 14. století vznikl v dolním hradě trojpodlažní palác s kaplí svaté Kateřiny. Z kaple se dochoval také kus okenní kružby.
Pohraniční hrad s bouřlivými dějinami
Poloha u hranic přinášela Frejštejnu strategický význam i neklid. Po pádu Přemysla Otakara II. se hrad spojoval s loupeživými výpravami. Roku 1286 proti němu zasáhl rakouský vévoda Albrecht I. se souhlasem mladého Václava II. Odborný výklad události popisuje jako dobytí a zboření hradu; později však bylo sídlo znovu rozšířeno.
Další stavební zásah se pojí s rokem 1422, kdy Frejštejn získal do dědičné zástavy Lipolt Krajíř z Krajku. Opevnění doplnil parkánový pás a hranolové bašty. Jeho nástupce Jan Krajíř byl ve 40. letech 15. století moravskými stavy označen za zemského škůdce. Hrad měl být vykoupen a zbořen, přesný průběh jeho zkázy ale není znám. Písemná zpráva z roku 1487 už Frejštejn označuje za zbořený a k jeho obnově nedošlo.
Při prohlídce lze hledat zbytky paláce, kaple, obvodových hradeb, bran i základy válcové věže. V areálu stojí také vysoká věž se střílnami, pozůstatek nedokončené pevnostní přestavby ze 16. století.
Volný vstup a terén, který vyžaduje pozornost
Frejštejn je volně přístupný po celý rok. Z Podhradí nad Dyjí k němu vedou značené turistické trasy. V podkladech se uvádí žluté značení, novější materiály zmiňují také zelenou trasu směrem ke Cornštejnu. Protože se značení může měnit, hodí se před cestou podívat do aktuální mapy.
Jde o nezajištěnou zříceninu s nerovným povrchem, prudkými svahy a příkopy. Pevná obuv a opatrnost jsou namístě zejména za mokra a při výletu s malými dětmi. Spolehlivě potvrzené oficiální parkoviště přímo u hradu, občerstvení ani toalety v podkladech uvedeny nejsou, proto je třeba počítat s výletem do přírody bez zázemí běžného návštěvnického areálu.
Pokračování za památkami Vranovska
Návštěvu lze spojit s dalšími místy v okolí Vranovské přehrady: s Cornštejnem, hradem Bítov, zámkem Vranov nad Dyjí nebo Uherčicemi. Cyklistům nabízí Vranovsko okruh dlouhý 57 kilometrů, který památky propojuje. Vede převážně po méně frekventovaných asfaltových silnicích, ale častá stoupání a klesání z něj dělají náročnější trasu.
Zřícenina poskytuje výhled do údolí Dyje a okolní skalnaté krajiny. Její kulisy využili také filmaři při natáčení české pohádky Císař a tambor. Frejštejn je od roku 2009 majetkem obce Podhradí nad Dyjí; při převodu se obec zavázala památku zachovat, chránit a zpřístupnit veřejnosti. V období plánované rekonstrukce mostu přes Dyji může cestu ovlivnit dopravní situace v obci.