Na prohlídku Podbořan můžete zamířit také ke kostelu sv. Petra a Pavla na návrší východně od centra. S pozdně barokní farou a sloupem Nejsvětější Trojice tvoří historický celek, který je možné vnímat při procházce po městských památkách. Zvenčí upoutá poloha kostela nad okolím, uvnitř pak na návštěvníky čeká barokní vybavení i varhany s pozoruhodnou hudební historií.
Zvony z konce 16. století
Nejstarší zdejší památky se ukrývají ve věži. Dva zvony odlil Hans Wieldt 19. října 1590 a dodnes slouží elektrickému zvonění. Větší má spodní průměr 108 centimetrů, menší 89 centimetrů. Oba přečkaly dějiny města i několik proměn kostela.
Na tomto místě stával gotický chrám, který je doložen nejpozději v 15. století. Při požáru Podbořan v roce 1599 však zanikl spolu s městem. Dnešní kostel byl dokončen až roku 1781, v pozdně barokní době, kdy se Podbořany obnovovaly.
Barokní stavba na návrší
Kostel je jednolodní, s trojbokým presbytářem a sakristií na severní straně. Hlavní vstup se nachází pod hranolovitou věží v západním průčelí. Fasádu lodi člení pilastry a zkosená nároží, presbytář se sakristií mají lizénové rámce. Uvnitř je loď zaklenuta valenou klenbou s výsečemi; jednodušší valené klenby mají také presbytář a sakristie.
Většina vybavení pochází z druhé poloviny 18. století. Rustikálně působící interiér doplňuje plochá rokajová ornamentika. Mezi barokními sochami jsou svatý Josef, svatý Florián, svatý Jan Nepomucký a svatý Dominik. Dochovaly se také krucifix, socha Panny Marie pod křížem a původní kamenná barokní křtitelnice.
Pozornost zaslouží i kazatelna s řečništěm, jehož výplně jsou malované. Výzdoba nepůsobí okázale; dohromady nabízí představu o vybavení venkovského kostela v pozdním baroku a ukazuje spojení architektury, sochařské práce i drobnějších řemeslných detailů.
Varhany starší než současný kostel
Na kůru stojí dvoumanuálové varhany ze saského Annabergu. Vytvořili je bratři Tobias a Christian Dresselové a na kůr byly osazeny v červnu 1750, tedy ještě před dokončením dnešní kostelní budovy. Později nástroj prošel několika opravami a úpravami.
Podle údajů farnosti se varhany hodí k interpretaci některých skladeb Dietricha Buxtehudeho a Johanna Sebastiana Bacha. U mnoha běžně dochovaných nástrojů takovou hru omezuje krátká basová oktáva nebo menší rozsah pedálu. Podbořanský nástroj je tak nejen součástí historického interiéru, ale také připomínkou regionální hudební kultury.
Kostel, fara a trojiční sloup
Součástí areálu je pozdně barokní fara z roku 1788. Jednopatrová obdélná budova má fasády členěné lizénovými rámci a místnosti v přízemí zaklenuté valenými klenbami s výsečemi. Fara nemusí být běžně přístupná veřejnosti, zvenčí však doplňuje podobu někdejšího církevního areálu.
Nedaleko stojí sloup Nejsvětější Trojice z doby kolem roku 1700, obnovený v roce 1868. Kostel je kulturní památkou České republiky a slouží také jako děkanský kostel místní římskokatolické farnosti. Konají se v něm kulturní akce a koncerty.
Kostel najdete na adrese Na Kopci 108 v Podbořanech. Pravidelný návštěvní režim ani aktuální otevírací doba nejsou spolehlivě uvedeny; zájemci o prohlídku interiéru, varhan nebo zvonů se mohou obrátit na Římskokatolickou farnost – děkanství Podbořany.