Kostel Božího Spasitele najdete asi 150 metrů jižně od hlavního podbořanského náměstí, na nároží Husovy ulice a ulice Bedřicha Smetany. Nenápadná stavba z přelomu 19. a 20. století vznikla pro německé evangelíky a dodnes uchovává část původního vybavení.
Pro evangelickou obec, která se rozrůstala
Podnětem ke stavbě byl rostoucí počet evangelických věřících v Podbořanech a okolí. Německý evangelický spolek, který projekt inicioval, vznikl 16. února 1900. Pozemek pro kostel získal ještě během téhož roku.
Plány připravil Victor Schwerdtner, stavební rada a profesor Státní živnostenské školy v Plzni. Stavbu provedl místní stavitel Ferdinand Schindler. Kostel byl vybudován v letech 1901–1902 a brzy se stal duchovním střediskem německých luteránů. Prameny se neshodují na přesném datu položení základního kamene ani vysvěcení.
Věž, která kdysi měla vlastní zvon
Jednolodní orientovaný kostel nese znaky neorománské, také označované jako pseudorománská, architektury. Západní průčelí završuje hranolová věž. Je čtyřpodlažní, u zvonového patra má balkon a nad ním osmibokou jehlancovou střechu. Fasádu zdobí lizénové rámy, obloučkové vlysy a další dekorativní prvky typické pro historizující sakrální stavby.
Původní zvon vyrobila slévárna Franze Schillinga v Apoldě v Durynsku. Během válečného období byl roztaven a použit pro válečné účely.
Oltář, kazatelna a tváře reformace
Uvnitř stojí za pozornost historický oltář a kazatelna z řezbářství Franze Grobla v Kadani. Oltář věnoval kostelu ženský spolek Gustava Adolfa ze Šlesvicka-Holštýnska.
Vitrážová okna představují čtyři evangelisty: Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Ve dvou prostředních oknech hlavní lodi jsou portrétní medailony Martina Luthera a Filipa Melanchthona, významných osobností evropské reformace. Vitráže vznikly z darů evangelických obcí v Podbořanech a Žatci. Zhotovil je ateliér firmy E. L. Turck ze Žitavy a Hrádku nad Nisou.
Od německých luteránů k dnešním kulturním akcím
Kostel sloužil německým luteránům do roku 1945. Po druhé světové válce změnil využití a přešel do správy Církve československé husitské, která jej podle údajů získala 3. dubna 1951. Do roku 1968 se zde konaly také bohoslužby Církve českobratrské evangelické.
Dnes je stavba spojena s Náboženskou obcí Církve československé husitské v Podbořanech. Pravidelné bohoslužby se v ní nekonají, prostor se ale příležitostně otevírá při koncertech, výstavách, ekumenických setkáních a dalších kulturních či církevních akcích.
Památka v centru Podbořan
Kostel na adrese Husova 37 je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek pod číslem 101313. Město v minulosti zvažovalo podporu oprav i zpřístupnění věže s vyhlídkou nebo zřízení výstavních prostor. Tyto záměry by vyžadovaly rozsáhlejší rekonstrukci a bezpečné řešení ochozu.
V dubnu 2026 městská rada doporučila dotaci na zpracování projektové dokumentace k havarijní opravě části kúru. Další postup závisí mimo jiné na požadavcích památkové péče. Prohlídku kostela mimo pořádané akce je třeba domluvit se správou nebo kostelníkem. V okolí lze navštívit také barokní kostel svatého Petra a Pavla, městské muzeum a další stavby v centru; kostel Božího Spasitele připomíná někdejší pestřejší národnostní i konfesní složení města.