Hrad Pravda leží na opukovém ostrohu v lesích Džbánské vrchoviny. Výletníci k němu nejčastěji míří z Domoušic, administrativně však zřícenina spadá pod Pnětluky, konkrétně do katastrálního území Konětopy u Pnětluk. Vedle pozůstatků středověkého hradu čeká v okolí také Kamenný úvoz s neobvyklou galerií skalních reliéfů.
Okruh přes hrad, úvoz a Čertův kámen
Jednou z možností je okružní trasa přes Pravdu, Kamenný úvoz a Čertův kámen, která měří přibližně pět kilometrů. Zříceninu a úvoz spojuje modrá značka s naučnou stezkou; Kamenný úvoz je od hradu vzdálený asi 700 metrů. Mezi pískovcovými skalami a balvany se objevují vytesané tváře, masky i figurální motivy. Při průchodu je snadné některé z nich minout, takže se vyplatí vnímat okolní skály i cestou zpět.
Čertův kámen je opracovaný balvan v lese. Podle pověsti ho čert chtěl použít k zasypání jediné studny v Pnětlukách, ale když zakokrhal kohout, kámen upustil. Jde o lidové vyprávění, nikoli o doložené vysvětlení vzniku balvanu.
Co z hradu zůstalo
Pravda má přibližně trojúhelníkový půdorys. Nejvýrazněji působí šíjový příkop vytesaný do skály, který odděloval ostroh od okolního terénu. Dochovala se téměř celá část obvodové hradby, zdivo vstupní brány, zbytky paláce i další objekt u východní hradby. Na severu jsou patrné valy a dvě nasypané dělové bašty, související s proměnou opevňování v době palných zbraní.
Opuka je měkká a působení počasí se na ní podepsalo. Některé části hradu od 19. století zanikly nebo se poškodily. Zřícenina je kulturní památkou od roku 1958 a také významnou archeologickou lokalitou. Proběhly tu povrchové a vizuální průzkumy, archeologické sondy i stavebněhistorický průzkum, vývoj hradu však není objasněn úplně. V areálu je třeba počítat s nerovným terénem, příkopem a rozpadajícím se zdivem.
Nejasný původ a pestré dějiny Pravdy
O založení hradu nejsou k dispozici jisté údaje. Nejstarší zpráva, kterou uvádí Národní památkový ústav, pochází z roku 1380, dnešní podoba areálu však vznikala především v 15. století. Pnětluky spojují hrad zejména se stavební činností Kolovratů ve druhé polovině tohoto století. Přesné datum založení ani jméno zakladatele se spolehlivě doložit nepodařilo.
V roce 1523 byla Pravda prodána Děpoltovi z Lobkovic a v držení Lobkoviců zůstala do roku 1681. Poté náležela k dalším panstvím a roku 1802 přešla spolu s citolibským panstvím ke Schwarzenbergům. Už ve druhé polovině 16. století hrad nebyl obýván a roku 1593 se uvádí jako pustý.
Postupně se z opuštěného sídla stalo místo výletů a setkávání. Od konce 18. století sem přicházeli výletníci, v 19. století se na hradě konala politická a společenská shromáždění, lidové veselice i ochotnická představení. Název Pravda tehdy v době českého národního obrození získal výrazný symbolický význam.
Dnes je hrad volně přístupný, bez běžné pokladny a pravidelných prohlídek. O drobnou údržbu a stabilizaci se starají dobrovolníci pod patronací muzea v Lounech. K zřícenině vede z Domoušic červená značka, z Pnětluk zelená trasa a další značení pokračuje směrem ke Konětopům. Lesní cesta stoupá a vyžaduje pevnou obuv; výlet není vhodný pro vozíčkáře a na trase není občerstvení. Pobyt v Džbánu lze spojit také s návštěvou Kounovských kamenných řad, zříceniny hradu Džbán nebo měst Louny a Žatec.
Kamenné tváře s několika možnými vysvětleními
Původ reliéfů v Kamenném úvozu není jednoznačný. Historik Bohumír Roedl klade jejich vznik na konec 19. a začátek 20. století. Podle vzpomínek pamětníků je v 60. letech 20. století vytvořili studenti hořické sochařské školy. Ani jedna z těchto verzí není definitivně potvrzena.