V pondělí 21. září 2026 se v plzeňském sídle Národního památkového ústavu uskuteční přednáška o věžových vodojemech na Plzeňsku. Začíná v 16 hodin, potrvá do 17:30 a vstup je volný. Program patří do podzimního cyklu Minulostí kolem nás.
Setkání v historickém sklepení domu U Zlatého slunce v Prešovské ulici č. 7 přiblíží stavby, které bývají přehlíženou součástí měst, obcí i průmyslových areálů. Vodojemy zajišťovaly vodu pro pivovary, továrny, zemědělské podniky, železniční provoz i rostoucí města, zároveň však často výrazně ovlivnily podobu svého okolí.
Technická zařízení s výraznou tváří
Na území dnešního Plzeňského kraje existovalo podle pořadatelů více než 70 věžových vodojemů. Najdeme mezi nimi objekty u železničních tratí, v pivovarských a průmyslových areálech i stavby spojené s veřejnými vodovody. Jejich podoba se lišila podle doby vzniku, konstrukce i účelu.
Nádrž umístěná vysoko nad zemí vytvářela tlak ve vodovodní síti a současně sloužila jako zásoba při vyšší spotřebě nebo krátkém přerušení dodávky. Tento princip nezmizel ani dnes. Ve Zruči-Senci byl v roce 2014 uveden do provozu moderní věžový vodojem s užitným objemem 300 metrů krychlových, který pomáhá vyrovnávat tlak a stabilizovat zásobování.
Dochované vodojemy mohou být dřevěné, ocelové, zděné i betonové. Některé přesahují výšku 70 metrů a jejich nádrže pojmou tisíce kubických metrů vody. Jinou podobu proto mívá vodojem u železnice, jinou městská zásobárna a odlišně může vypadat také objekt v areálu pivovaru nebo továrny.
Výzkum zmapoval jejich historii i konstrukci
Podrobné informace o těchto stavbách shromáždil projekt Věžové vodojemy – identifikace, dokumentace, prezentace, nové využití. V programu NAKI II probíhal v letech 2018 až 2022 pod vedením Roberta Kořínka. Zaměřil se na evidenci vodojemů i na jejich historickou, architektonickou, konstrukční a technologickou hodnotu.
Projekt byl oficiálně ukončen v roce 2023, prezentace tématu a rozšiřování databáze ale pokračují. Přednáška v Plzni tak nabídne pohled nejen na technické řešení vodojemů, ale také na jejich místo v kulturní krajině a na možnosti, jak těmto objektům najít nové využití.
Tři stavby, které stojí za pozornost
Výraznou součástí areálu Plzeňského Prazdroje je vodojem vybudovaný přibližně v letech 1904 až 1907. Za jeho návrhem je uváděn architekt Adam Hucl, přičemž přesný začátek stavby není v dostupných podkladech jistý. Objekt vznikal v době rozsáhlé modernizace pivovaru po roce 1900, kdy zde přibylo také nové technické zázemí a elektrárna se secesní výzdobou.
Vodojem působí jako výrazná dominanta a jeho nádrže obepíná spirálová rampa, takže stavba připomíná maják. Běžná veřejná přístupnost objektu potvrzena není, zajímavý je však už při pohledu zvenčí jako součást průmyslového dědictví pivovaru.
V Heřmanově Huti–Dolních Sekyřanech se dochoval jeden z nejstarších věžových vodojemů na českém území. Dokončen byl roku 1909, dosahuje výšky 15,4 metru a postavila jej pražská firma Hrůza & Rosenberg. Sloužil pivovaru ve Vlkýši a celý je zhotoven ze železobetonu.
Nádrž o objemu 35 metrů krychlových spočívá na šesti šestibokých pilířích a dalších podpěrách kolem středového dříku. Ten ukrýval potrubí a zároveň fungoval jako průlezná šachta. Voda se kvůli nestálé kvalitě nepoužívala přímo k vaření piva.
Po vyřazení z provozu se vodojem proměnil v rozhlednu. Schodiště vede po vnější straně, protože původní středový dřík byl příliš úzký. Z vyhlídkové plošiny se otevírají pohledy například směrem k Brdům a hradu Radyni. Přestavba získala v roce 2011 titul Stavba roku Plzeňského kraje v kategorii sportovních a volnočasových staveb. U objektu není uveden aktuální režim vstupu.
Odlišným příkladem je vodojem jihozápadně od Chlumčan, který stojí v areálu Chlumčanských keramických závodů. Čtyřicet metrů vysoká stavba má kruhový půdorys. Její kompozici tvoří kamenný sokl, vysoký dřík z režného cihelného zdiva, rozšířená válcová nádrž a zvoncovitá střecha s lucernou.
Pravidelně rozmístěná okna, římsy, pilastry, vikýře a další prvky fasády dávají objektu podobu promyšlené architektury, nikoli pouze účelového technického zařízení. Také u tohoto vodojemu není potvrzen běžný veřejný přístup. Přednáška v plzeňském historickém sklepení se uskuteční na adrese Prešovská 7.