V pondělí 23. listopadu 2026 se v plzeňském sídle Národního památkového ústavu uskuteční přednáška věnovaná jedné z nejdůležitějších bitev evropského středověku. Střet u Hastingsu z 14. října 1066 rozhodl o tom, kdo usedne na anglický trůn, a odstartoval normanské dobytí Anglie.
O anglickou korunu usilovali tři soupeři
Situace se vyhrotila po smrti krále Eduarda Vyznavače 5. ledna 1066. Protože po sobě nezanechal přímého dědice, začal se o anglickou korunu ucházet mimo jiné Harold Godwinson, norský král Harald Hardrada a normanský vévoda Vilém.
Harold Godwinson musel během krátké doby čelit dvěma invazím. Nejdříve zamířil proti norskému vojsku, které vedl Harald Hardrada společně s Haroldovým bratrem Tostigem. Angličané zvítězili 25. září 1066 v bitvě u Stamford Bridge. Jejich armáda se však poté musela vydat na jih, protože Vilém se mezitím vylodil u Pevensey v Sussexu.
Celodenní střet pěchoty, jízdy a lučištníků
U Hastingsu se anglické vojsko opíralo především o pěší boj a sevřenou štítovou hradbu. Důležitou část jeho sil tvořili těžce vyzbrojení huskarlové. Normanská armáda kombinovala pěchotu, lučištníky a početnou jízdu.
Bitva podle dochovaných výkladů trvala celý den. Anglická obrana dokázala normanskému útoku dlouho vzdorovat, nakonec však podlehla. Po smrti Harolda Godwinsona se jeho vojsko rozpadlo a uprchlo. Vilém byl o Vánocích roku 1066 korunován anglickým králem.
O průběhu střetu vypovídají kroniky i tapisérie z Bayeux, středověkých pramenů se však dochovalo jen omezené množství. Některé části rekonstrukce proto zůstávají nejisté a historicky doložené události se v případě Hastingsu prolínají s pozdějšími výklady a tradicemi.
Normanské vítězství proměnilo Anglii
Nový panovník nepřinesl pouze změnu na trůnu. V dalších letech byla ve velkém nahrazena anglosaská šlechta, církevní představitelé i držitelé půdy. Do popředí se dostali Vilémovi normanští stoupenci a začaly se prosazovat nové mocenské a lenní vztahy.
Důsledky roku 1066 se tak projevily v podobě anglické aristokracie, církevní správě i fungování královské moci. Plzeňský výklad se proto zaměří nejen na vojenskou stránku bitvy, ale také na její politické a společenské následky.
Battle Abbey připomíná místo střetu
Přibližně v roce 1071 nechal Vilém na místě bitvy založit benediktinský klášter Battle Abbey. Stavba měla připomínat padlé a současně vyjadřovat pokání za krveprolití během normanského dobývání Anglie. Podle tradice se hlavní oltář klášterního kostela nacházel v místě, kde padl král Harold; dnes ho označuje pamětní kámen.
Klášter existoval do roku 1538, kdy byl za vlády Jindřicha VIII. zrušen. Část areálu se dochovala v podobě ruin, jiné části byly později přestavěny na panské sídlo. Právě klášter pomohl uchovat také podobu okolní krajiny. Podle English Heritage patří zdejší bojiště k nejméně proměněným středověkým bojištím v Anglii.
Tradiční umístění bojiště u Battle Abbey je obecně přijímané, přesné rozmístění jednotlivých částí střetu ale známé není. Objevily se i jiné hypotézy, které bojiště spojují například s lokalitami Crowhurst nebo Caldbec Hill. Rozdíl mezi historickou tradicí a tím, co lze skutečně doložit, bude jedním z témat přednášky.
Podrobnosti k plzeňské přednášce
Program s názvem Hastings 1066: příběh, místo, lidé. Středověké drama, které změnilo západní Evropu povede Mgr. Petr Sokol, archeolog a ředitel NPÚ, ÚOP v Plzni. Ve své práci se věnuje mimo jiné ochraně a prezentaci archeologických památek, hradním zříceninám a torzální středověké architektuře.
Přednáška se koná od 16:00 do 17:30 v historickém domě U Zlatého slunce, který je sídlem plzeňského pracoviště NPÚ na adrese Prešovská 7/171. Podle aktuální anotace je vstup volný. Kromě příčin a průběhu bitvy nabídne večer také pohled na dnešní podobu Battle Abbey, pamětní kámen a krajinu spojenou s událostmi roku 1066.