Ve čtvrtek 1. dubna 2027 od 20 hodin se v Malém sále Měšťanské besedy v Plzni odehraje představení Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská. Autorská inscenace Luboše Baláka, kterou uvádí Divadlo Komediograf, staví do jedné snové situace dvě výrazné postavy československého veřejného života.
Gustáv Husák v ní představuje symbol normalizační politické moci, zatímco Věra Čáslavská připomíná slavnou olympijskou gymnastku a osobnost, která se výrazně zapsala i mimo sport. Hra však není životopisným portrétem ani klasickým historickým dramatem. Její děj vychází z představy, že se komunistickému politikovi zdá, že sám vystupuje v roli Věry Čáslavské.
Dějiny jako absurdní divadelní situace
Balákova inscenace používá nadsázku, grotesku a absurditu. Husák je v autorském pojetí stylizován jako velmi pomalý komik, což umožňuje podívat se na známou historickou postavu z nečekané perspektivy. Humor tu není pouze prostředkem k pobavení, ale také nástrojem k otázce, jestli může být politická autorita směšná a zároveň si zachovat svůj vliv i vážnost.
Známé události a osobnosti se na jevišti neobjevují jako doslovná lekce z dějepisu. Inscenace otevírá témata moci, identity, veřejného obrazu a způsobu, jakým se společnost vyrovnává s minulostí. Díky komediálnímu zpracování může oslovit i diváky, kteří běžně nechodí na politicky nebo dokumentárně laděné divadlo.
V roli Čáslavské se střídají dva herci
Neobvyklý charakter hry podtrhuje také obsazení. Věru Čáslavskou alternují Tomáš Měcháček a Vladimír Polívka, takže konkrétní podoba plzeňského večera závisí na aktuálním obsazení. Gustáva Husáka ztvárňuje Tomáš Matonoha.
Inscenace tak neusiluje o realistickou podobu historických postav. Pracuje spíše s jejich symbolickým významem a s divadelní hrou, kterou přináší setkání dvou velmi odlišných osobností v jednom snu. Premiéra se uskutečnila v dubnu 2014 v Divadle Bolka Polívky v Brně; na česká jeviště se hra vrací i po letech.
Měšťanská beseda v Kopeckého sadech
Plzeňské uvedení se koná v Měšťanské besedě v Kopeckého sadech, konkrétně v jejím Malém sále. Novorenesanční budova se secesní výzdobou vznikla na začátku 20. století z iniciativy plzeňského spolku měšťanů. Po rekonstrukci dokončené v roce 2005 znovu funguje jako jedno z kulturních center města.
V budově se konají divadelní představení, koncerty, filmové projekce, přednášky i festivalové programy. S její historií je spojena také návštěva prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v roce 1921. Ve svých vzpomínkách se k Měšťanské besedě vracel také plzeňský rodák Miroslav Horníček.
Termín, vstupné a cesta na místo
Představení začíná ve 20 hodin a sál bývá otevřený přibližně půl hodiny před začátkem. Měšťanská beseda nemá vlastní parkoviště, proto je třeba využít okolní ulice. Do centra Plzně lze dorazit také městskou dopravou nebo pěšky od hlavního vlakového nádraží a autobusového terminálu.
Délka představení je přibližně 100 minut. Vstupné se podle uvedených podkladů může pohybovat kolem 690 korun; u termínu v dubnu 2027 je proto nutné počítat s ověřením aktuální ceny, dostupnosti vstupenek i konkrétního obsazení v programu Měšťanské besedy.