Do historie československé západní hranice se můžete vydat během přednášky Národního památkového ústavu v Plzni. Tématem bude železná opona na Tachovsku – nejen jako soustava drátěných zátarasů, ale také jako rozsáhlý zásah do krajiny a každodenního života lidí v pohraničí.
Jak železná opona fungovala
Systém začal vznikat po roce 1951 a v průběhu dalších desetiletí se několikrát proměňoval. Tvořily ho různé typy zátarasů, signalizační technika, pozorovací stanoviště a další objekty, které Pohraniční stráži umožňovaly kontrolovat pohyb v zakázaném pásmu a bránit lidem v překročení hranice.
Jedním z klíčových prvků byla takzvaná signální stěna. Pokud někdo vodič přestřihl nebo se ho přímo dotkl, změnily se elektrické hodnoty a na stanovišti Pohraniční stráže se spustila zvuková i světelná signalizace. Celý systém se postupně technicky měnil a fungoval až do pádu komunistického režimu v roce 1989.
Stopy v krajině i osudech obcí
Po odstranění železné opony nezmizely všechny důsledky dlouhodobě střežené hranice. V terénu se dodnes mohou objevovat pozůstatky zabezpečení, vojenské objekty, cesty a další zásahy související s působením ozbrojených složek. Výraznou součástí příběhu jsou také zaniklé obce a změny v osídlení regionu.
Tachovsko tak lze číst jako historický dokument pod širým nebem. Některé připomínky jsou nenápadné a bez znalosti širších souvislostí nemusí být na první pohled zřejmé. Hranice zde ovlivňovala, kam lidé mohli chodit, kde pracovali, která místa byla dostupná i jak se vyvíjel život jednotlivých obcí.
Co si s dědictvím železné opony počít dnes
Přednáška otevře také otázku, jak nahlížet na pozůstatky systému spojeného s omezením svobody a represivním charakterem tehdejšího režimu. Zachované stopy zároveň pomáhají porozumět poválečným proměnám česko-německého pohraničí a připomínají zkušenost lidí, kteří žili v blízkosti přísně kontrolované hranice.
Výkladem provede PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D., historik, etnolog a ředitel Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Zabývá se mimo jiné ochranou krajiny, turistifikací a střetem památkové péče, ochrany přírody a ekonomických aktivit v česko-německém pohraničí. Téma proto zasadí fungování železné opony i její dnešní pozůstatky do širšího kontextu.
Přednáška v historickém sklepení v Plzni
Setkání se uskuteční v pondělí 19. října 2026 od 16:00 do 17:30 v historickém sklepení domu U Zlatého slunce, kde působí plzeňské pracoviště Národního památkového ústavu. Vstup je volný. Adresa místa je Prešovská 171/7, 306 37 Plzeň. Před cestou si na webu NPÚ ověřte, zda se nezměnily organizační podmínky akce.
Na téma lze navázat návštěvou Muzea Českého lesa v Tachově. Jeho expozice o druhé polovině 20. století představuje železnou oponu v souvislosti se zaniklými obcemi, vývojem počtu obyvatel a vybavenosti regionu i s fotografiemi a filmovými materiály z let 1945 až 1989. Další připomínku někdejší hranice nabízí Muzeum železné opony v Rozvadově. U obou muzeí je před plánováním návštěvy potřeba ověřit aktuální otevírací dobu.