Semlerova rezidence na adrese Klatovská třída 721/110 není běžnou historickou prohlídkou bytu. Její místnosti nejsou seřazené v klasických podlažích, ale propojené v šesti různě vysokých úrovních. Návštěvník mezi nimi postupuje po schodištích a postupně odhaluje prostorovou koncepci známou jako Raumplan.
Interiér, který určuje pohyb
Základem rezidence je centrální obytná hala. Kolem ní jsou rozmístěny místnosti s výškou odpovídající jejich funkci a významu. Během prohlídky se tak člověk nepřesouvá jen z pokoje do pokoje, ale vnímá také promyšlené změny úrovní, průhledů a návazností.
Trasa začíná ve vstupním vestibulu a šatnách, pokračuje přes obytnou halu do letní a zimní jídelny a vede také k soukromým pokojům, hostinskému pokoji, kuchyni a personálním schodištím. Interiér proto nepůsobí pouze jako soubor cenného nábytku a materiálů. Ukazuje, jak mohla architektura organizovat každodenní provoz domácnosti i společenský život jejích obyvatel.
Rezidence patří k nejvýznamnějším plzeňským realizacím spojeným s Adolfem Loosem. Ten navrhl hlavní prostorové řešení, zatímco detailní projekt zpracoval jeho žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Loosovo zhoršující se zdraví mu v té době už nedovolovalo věnovat se projektu v plném rozsahu. Výsledkem je dílo, které vychází z jeho principů, ale zároveň se muselo vejít do staršího bytového domu.
Právě tím se Semlerova rezidence liší od samostatně stojící vily. V Plzni bývá vnímána jako završení Loosovy tvorby ve městě a její prostorové řešení navazuje také na myšlenky známé z pražské Müllerovy vily. Raumplan tu však vznikl uvnitř již existující stavby, což jeho podobu činí ještě neobvyklejší.
Domov rodiny Semlerových
Dům původně sloužil jako úřednický bytový dům Škodových závodů. Oskar a Jana Semlerovi jej získali v roce 1932 a část objektu nechali přeměnit na reprezentativní rodinné sídlo. Náročný interiér tak nebyl vytvořen jako izolované architektonické dílo, ale jako prostor pro bydlení, návštěvy a společenská setkání.
Do jeho historie výrazně zasáhla situace v Evropě na konci 30. let. Semlerovi v roce 1939 emigrovali a dům následně zabrala nejprve říšská a poté československá správa. Dnes rodinnou minulost připomínají fotoalba s dobovými záběry rodiny a domu. Součástí prezentace jsou také architektonické modely umístěné přímo v rezidenci.
Obnova a další expozice
Západočeská galerie v Plzni převzala objekt v roce 2012. Obnova a restaurování probíhaly postupně až do roku 2023, přičemž veřejnosti se rezidence otevřela v září 2022. K historickému bytu dnes patří také návštěvnické a edukační zázemí, univerzální sál a centrum zaměřené na výzkum architektury.
Rozšířený okruh doplňují projekce věnované Adolfu Loosovi a expozice Kabinet plzeňské architektury 1874–1939. Ta přibližuje vývoj města pomocí modelů a materiálů. K vidění je mimo jiné také pracovní stůl architekta Karla Lhoty.
Jak prohlídka probíhá
Základní prohlídka zabere přibližně 75 minut a podle programu zahrnuje až patnáct místností. Rozšířená varianta trvá zhruba 110 minut a kromě samotného interiéru představuje také širší souvislosti plzeňské architektury.
O prohlídky bývá velký zájem, proto se vstupenky zajišťují předem. Termíny, ceny a sezónní režim se řídí programem pořadatele. V zimě se prohlídky konají v pátek a v sobotu ve stanovených časech; uvedena je například sobota 19. prosince 2026 od 10 hodin. Dostupnost tohoto termínu je nutné potvrdit.
Rezidence není bezbariérová a kvůli schodištím není vhodná pro lidi s omezenou hybností. Oficiální informace ji zároveň nedoporučují dětem mladším deseti let. Po prohlídce je možné využít kavárnu Café Semler.