Prohlídka dvou plzeňských bytů navržených Adolfem Loosem trvá 75 minut a spojuje architekturu s historií města. Začíná u vstupu z Klatovské 10, samotný Voglův interiér se nachází v domě na Klatovské třídě 12. Odtud pokračuje trasa zhruba osm minut pěšky do Bendovy ulice 10, kde je dochovaný byt Krausových.
Voglův byt: od ordinace k rodinnému salónu
Adolf Loos vytvořil interiér pro dětského lékaře Josefa Vogla a jeho manželku Štěpánku, dceru majitele domu, na konci 20. let. Návrh původně zahrnoval nejen obytné místnosti, ale také lékařskou ordinaci, čekárnu a rentgenovou místnost. Tyto části se nedochovaly.
Nejlépe zůstal zachovaný salón s jídelnou a dětský pokoj. Salón zdobí třešňové dřevo, vestavěné rámy pro japonské dřevoryty a krb z červených režných cihel s mušlovým mramorem. V jídelně upoutá žlutý travertin. Volně stojící nábytek později zmizel kvůli přestavbám, po obnově jej proto nahradily přesné repliky.
Voglův interiér navíc vznikl na místě starší realizace, kterou Loos navrhl pro podnikatele Ottu Becka. Ta byla později upravena a přestěhována jinam. Pro manžele Voglovy tak architekt vytvořil nové dispoziční i výtvarné řešení, nikoli pouze pozměněnou verzi původního návrhu.
Krausovi a místnost, která působí nekonečně
Byt v Bendově ulici Loos navrhl v roce 1930 pro Viléma a Gertrudu Krausovy. Hlavní prostor tvoří salón propojený s jídelnou. Tmavý mahagon zde doplňuje zeleně žíhaný mramor Cipollino a dvě protilehlé zrcadlové stěny. Ty znásobují obraz místnosti tak, že prostor vypadá hlubší a vytváří dojem řady dalších pokojů.
Dobře se dochovala také ložnice s vestavěným vybavením. Skříně s věšáky na klobouky, zásuvky i toaletní stolek ukazují praktickou stránku Loosovy práce. Interiér nestavěl jen na reprezentativních materiálech a působivých efektech, ale také na přesně promyšleném využití každého místa.
Oba byty prošly odlišně pojatou obnovou. Rekonstrukce Voglova interiéru skončila v roce 2014 a chybějící vybavení doplnily kopie původních kusů. U Krausových se dochovaný mobiliář restauroval, nové napodobeniny chybějících předmětů však nevznikaly. Nahradily je prvky současného designu.
Interiéry poznamenané válkou
Za vybavením bytů se skrývají konkrétní příběhy jejich obyvatel. Krausův dům koupili pro svou dceru Bohdan a Marta Taussigovi. Gertruda Krausová byla se dvěma dětmi v roce 1942 deportována přes Terezín do Zamošči, kde byli zavražděni. Její rodiče zahynuli v Osvětimi. Vilém Kraus po válce odešel natrvalo do Velké Británie.
Rodina Voglových uprchla v roce 1939 do Kanady. Štěpánčini rodiče Sigmund a Emma Friedlerovi však skončili v Terezíně, kde zemřeli. Za války byl dům převeden na Německou říši a v roce 1943 propojen se sousedním objektem. Z někdejších bytů se stala kancelářská budova.
Trasa proto místy prochází dnešními kancelářskými chodbami Správy veřejného statku města Plzně a následně vstupuje do reprezentativních pokojů s mramorem, dřevem a zrcadly. Právě střídání běžného současného provozu s citlivě obnovenými interiéry připomíná, jak složitou cestou tyto památky prošly.
Součást většího plzeňského Loosova souboru
Adolf Loos v Plzni navrhl nejméně 13 bytových interiérů. Dochovalo se jich podle městského turistického portálu osm, veřejnosti jsou zpřístupněny čtyři na třech prohlídkových trasách. Byty Voglových a Krausových patří k významným ukázkám jeho práce ve městě.
S Plzní souvisí také Loosova třetí manželka Claire Becková-Loosová, která odtud pocházela. Podle pořadatele se s ní architekt poprvé setkal právě v salónu Voglova bytu.
Konkrétní komentovaná prohlídka se koná v úterý 29. září 2026 od 15 hodin. Pořadatel Adolf Loos Plzeň zařadil v roce 2026 do nabídky také pravidelné všednodenní termíny. Kapacita bývá omezená a vstupenky je možné zajistit předem. Trasa není bezbariérová, u Krausova bytu je třeba počítat se schodištěm. Výklad probíhá česky, na vyžádání je k dispozici text v němčině nebo angličtině. Aktuální vstupné a termíny je před návštěvou nutné ověřit u pořadatele.