Do areálu bývalé plzeňské papírny se dnes chodí za industriální architekturou, kulturními akcemi i prohlídkami běžně nepřístupných prostor. Místo v Zahradní ulici ale nabízí také pozoruhodný příběh technického pokroku: na začátku roku 1879 zde František Křižík uvedl do provozu elektrickou obloukovku.
V továrně tehdy nebylo dost světla a nedostatečné osvětlení se podle dobových podkladů promítalo také do zbarvení papíru. Elektřina tedy neměla pouze usnadnit práci po setmění, ale měla přispět i ke kvalitě samotné výroby.
Papírna na břehu Radbuzy
Stavba areálu začala 1. května 1871 a první papír se zde vyráběl o dva roky později. Zásadní období přišlo v roce 1878, kdy podnik převzal Ludvík Piette. Pod jeho vedením a později pod vedením rodiny Piettů se výroba modernizovala a papírna si vybudovala významné postavení mezi papírenskými podniky.
Právě Ludvík Piette si 6. listopadu 1878 objednal u Františka Křižíka elektrické osvětlení. Papírna tak patřila mezi první plzeňské podniky, které opustily plynové lampy a začaly využívat elektrické světlo. Později v areálu přibylo více obloukových svítidel a místo se zařadilo k dějištím počátků průmyslové elektrifikace v Plzni.
Vyráběl se tu například papír se smrkovou vlákninou, hedvábný papír nebo jemné cigaretové papírky. Výrobky mířily i k zahraničním odběratelům. Průmyslový provoz trval více než sto let a skončil až po dlouhém fungování ve 20. století; přesný rok ukončení se v dostupných podkladech liší.
Co z původního areálu uvidíte
Dochované jádro papírny je jednou z nejstarších průmyslových lokalit v Plzni. Památkově chráněné je od roku 2013. Nejstarší objekty vznikly v letech 1871 až 1873, další významná část areálu přibyla mezi roky 1884 a 1897.
Budovy představují průmyslovou architekturu poslední třetiny 19. století, místy doplněnou novogotickými prvky. Typické je režné cihelné zdivo, vysoká okna, litinové sloupy a ocelové nýtované i příhradové nosníky. Půdorys areálu připomíná dvě široká písmena U: v jedné části fungovala papírna, ve druhé celulózka.
Výraznou dominantou je cihlový tovární komín, který připomíná někdejší parní pohon a patří k nejvyšším cihlovým komínům v Plzni. Původní výrobní stroje se nedochovaly, atmosféru továrny proto dnes vytvářejí především samotné stavby, kovové konstrukce a dochované fragmenty. Před areálem jsou také pískovcové balvany, které měly sloužit jako součást zařízení pro rozmělňování buničiny a starých hadrů využívaných při výrobě papíru.
Z továrny se stává městské místo
Přeměna Papírny nespočívá jen v opravě historických objektů. Část areálu dnes slouží kultuře, gastronomii a společenským aktivitám. Konají se tu koncerty, přednášky a výstavy a vznikly také ateliéry.
Po rekonstrukci získal nové využití mladší funkcionalistický expediční sklad z let 1929 až 1933. Objekt nazvaný Brána se stal prvním dokončeným revitalizovaným prostorem nové Papírny.
Od roku 2021 pokračuje širší projekt proměny průmyslového území v městskou čtvrť. Počítá s veřejnými prostranstvími, službami, kulturním využitím i bydlením. Jednotlivé etapy mají pokračovat v dalších letech, takže proměna areálu zůstává dlouhodobým procesem, v němž se historické budovy postupně propojují s novými funkcemi.
Prohlídka s přístupem ke komínu
Historii, architekturu i další směřování areálu přibližuje komentovaná prohlídka. Aktuálně uváděný termín je sobota 26. září 2026 od 10 hodin. Sraz je před budovou Papírny na adrese Zahradní 2 v Plzni.
Přibližně hodinová trasa zavede návštěvníky také do částí, které nejsou běžně přístupné, a její součástí má být i vstup k cihlovému komínu. Uváděné vstupné činí 100 korun. Některé části areálu zůstávají při běžné návštěvě uzavřené; Papírna je proto přístupná podle toho, zda se koná kulturní akce, funguje některý z otevřených provozů nebo probíhá organizovaná prohlídka.