Kamenný most přes Zámecký rybník vede na ostrov, který ze všech stran obklopuje zámek Červená Lhota. Jeho poloha není jen dílem přírody: při renesanční přestavbě starší tvrze zřejmě odstranili skalní šíji na jihozápadní straně a vytvořili rybník. Dnešní pohled na červené průčelí nad hladinou patří k nejvýraznějším zážitkům při návštěvě jižních Čech.
Prohlídka od šlechtických pokojů až po sklepy
Základní prohlídkový okruh vede bytem posledních majitelů, knížat Schönburg-Hartenstein. Jeho podoba zachycuje zámek po úpravách kolem roku 1910: návštěvníci projdou reprezentačními a společenskými místnostmi i soukromou a hostinskou částí. Rod Schönburg-Hartenstein vlastnil zámek 110 let.
Samostatný okruh přibližuje dětské pokoje posledních majitelů a dobové hračky. Třetí možností jsou sklepy částečně zapuštěné do skály. Jde o jedny z nejstarších částí areálu; prohlídka zahrnuje také model původní podoby sídla před přestavbou tvrze na zámek. Okruhy trvají přibližně 50, 30 a 20 minut.
Podkroví vzniklo při přestavbě z počátku 20. století. Mezi lety 1901 a 1910 se zámek upravoval podle projektu vídeňského architekta Humberta Walchera z Moltheimu a získal dnešní v zásadě novorenesanční podobu. Správa zámku označuje podkrovní vestavbu za největší půdní vestavbu z korku na světě.
Tvrz, která se proměnila v zámek
Panské sídlo tu stálo nejpozději na konci 14. století. Zmínka o vsi pochází z roku 1378, první písemný doklad o tvrzi je z roku 1465. Stavba dodnes obsahuje jádro tří původně samostatných gotických budov, jejichž části lze rozeznat ve sklepích, kde se opírají o skálu.
Po roce 1530 začali Kábové z Rybňan tvrz přestavovat v renesanční sídlo. Ve třetí čtvrtině 16. století už zámek získal v zásadě dnešní čtyřkřídlé uspořádání kolem malého nádvoří. Na stavbě se podle dochovaného záznamu podílel také italský stavitel Hons Vlach. Později následovaly barokní a novorenesanční úpravy, charakteristická silueta ale zůstala zachována.
Proč je zámek červený
Podle známé pověsti odnesl čert zámeckou paní z okna a na bílé fasádě po ní zůstaly krvavé stopy. Ty měly být důvodem, proč zámek získal červený nátěr. Historické prameny ale příběh nepotvrzují. Červená barva je doložena od počátku 17. století a zhruba ve stejné době se poprvé objevuje také název Červená Lhota.
Za pověstí mohly stát i skutečné rodinné spory synů Jana Káby z Rybňan. Bohuchval a Jiří se přeli o majetek a lišili se také náboženským vyznáním: jeden byl katolík, druhý utrakvista. V zámeckém parku stojí kaple Nejsvětější Trojice, jejíž vznik souvisí s tragédií v rodině Jana Káby. Morová epidemie mu v roce 1557 vzala pět dětí.
Filmová pohádka a výstava v roce 2026
Červená Lhota se objevila v řadě filmů a pohádek. Nejznámější je Zlatovláska z roku 1973, v níž zámek představoval sídlo krále s dvanácti dcerami.
Od 2. června do 1. listopadu 2026 je plánována výstava Haugwitzové na cestách, která má být součástí všech tří prohlídkových okruhů. Přiblíží cesty posledních tří generací hraběcí rodiny po Evropě i do Orientu prostřednictvím fotografií, map, účtů, dokumentů a suvenýrů.
K zámku se od autobusové zastávky dostanete pěšky přibližně za pět minut. Auta mohou stát na placených parkovištích v okolí. Nádvoří je bezbariérově přístupné, interiéry však nikoli v celém rozsahu. Půjčovna lodiček byla dočasně přerušena kvůli nízké hladině rybníka, takže její provoz není jistý.