Z Plavče se můžete vydat ke zřícenině Lapikus, ukryté na skalnatém ostrohu nad Plenkovickým potokem. Leží v lesní trati Na Kozím hřbetě a její poloha dobře ukazuje, jak hrad využíval přirozený terén. Z výšky měl přehled o okolní krajině, dnes odtud návštěvník vnímá především spojení skal, lesa a údolí.
Od Hrádku k Lapikusu
Hrad vznikl pravděpodobně ve druhé polovině 14. století. Přesné datum založení není známé; podle novějšího výkladu památkářů jej vybudovali vladykové z Plavče, kteří měli ve znaku kozí hlavu. Boček z Plavče mohl stavbu dokončit přibližně v letech 1378 až 1381.
V dobových souvislostech se sídlo označovalo také jako Hrádek. Jméno Lapikus je doloženo nejpozději roku 1411, kdy se o hrad přeli bratři Gebel a Štěpán z Hrušovan s Janem Vajtmilnarem ze Žerotic. Písemná zmínka tak připomíná, že šlo o majetek, který měl svou mocenskou i právní hodnotu.
Čitelné stopy v terénu
Na Lapikusu se nedochovaly paláce ani celé nádvoří. Zřícenina má archeologický i romantický charakter: z někdejší věže zůstala část zdiva, na severní straně jsou patrné pozůstatky budov a v terénu se dochovaly úseky obvodového opevnění.
Hrad měl dvě části. Přístup k němu chránil mělký příkop široký přibližně osm metrů a předhradí, případně přihrazené předpolí, dlouhé asi padesát metrů. Jádro tvořil kompaktní palácový útvar o šířce zhruba 9,5 metru; jeho čelo mohlo mít podobu věžovité stavby o rozměrech přibližně 11 krát 11 metrů. Celá chráněná plocha lokality zaujímá 8215 metrů čtverečních.
Jednotlivé zbytky mohou na první pohled působit nenápadně, jejich rozmístění ale pomáhá rozeznat původní podobu opevněného sídla. Kromě zdí napovídají také příkop a terénní nerovnosti.
Kdy hrad zpustl
V roce 1508 se o Lapikusu píše už jako o pustém. Kdy a jak přesně zanikl, doloženo není. Často se to spojuje s válečnými událostmi druhé poloviny 15. století, zvláště s konfliktem Jiřího z Poděbrad a uherského krále Matyáše Korvína. Jde však o pravděpodobné vysvětlení, nikoli o jistotu potvrzenou konkrétním pramenem.
Na místě není velká expozice, která by příběh hradu podala v hotové podobě. Jeho obrysy se skládají z dochovaných stavebních pozůstatků, stop v terénu a několika historických zmínek.
Výprava z Plavče
Výchozím místem může být náves v Plavči, odkud ke zřícenině vedou turistické trasy. Jejich značení a průchodnost se mohou měnit, proto je před cestou dobré podívat se do aktuální mapy. Lapikus je volně přístupný terénní areál bez pokladny a běžného návštěvnického zázemí.
Skalnatý ostroh, svahy, příkop i zbytky zdiva vyžadují opatrný pohyb; hodí se pevná obuv. Nejde o prohlídku interiérů, ale o procházku mezi terénními relikty s výhledem do údolí Plenkovického potoka. Výlet lze spojit s návštěvou Plavče, kde stojí také románská rotunda a zámek.
Pověsti z okolí zříceniny
S Lapikusem se pojí vyprávění o loupežnících, podzemních chodbách a ukrytém pokladu. Patří k místní lidové tradici, nikoli k doloženým historickým událostem. Samotné místo dnes připomíná především tichý les, polohu vysoko nad potokem a proměnu středověkého hradu v nenápadné stopy v krajině.