Naučná stezka Ludvíka Očenáška spojuje Plasy s Dolní Bělou a na třinácti zastaveních ukazuje přírodu, technickou historii i méně známé způsoby využívání zdejších lesů. Trasa měří přibližně třináct kilometrů, vede údolím Lomanského a Dražeňského potoka a zvládnou ji pěší i cyklisté. Většina cesty vede po zpevněném povrchu, celkově je ale stezka hodnocena jako středně náročná.
Výlet začíná v Plasích
Výchozím místem může být město Plasy s areálem bývalého cisterciáckého kláštera a dalšími památkami. Právě plaský úsek je podle turistických podkladů nejlépe sjízdný také pro vozíčkáře. To však neznamená, že je bezbariérová celá trasa. Při průchodu všech třinácti kilometrů mohou některá místa vyžadovat asistenci.
Stezka je obousměrná, značená zelenou turistickou značkou a přístupná po celý rok. Samotný přechod zabere zhruba čtyři hodiny bez delších zastávek. Ty se ale vyplatí naplánovat například u Černé jámy, přírodní památky Malenický pramen nebo u jednotlivých tabulí věnovaných zdejší krajině a její historii.
Braillovo písmo rozšiřuje přístup k trase
Informační tabule doplňují stručné texty v Braillově písmu. Stezka tak patří mezi první české naučné trasy, které byly systematicky zpřístupněny také lidem se zrakovým postižením. Poznávání okolí zde proto nestojí pouze na tom, co návštěvník vidí, ale pracuje i s dalšími způsoby vnímání.
V hájovně Lipovka se dozvíte, jak se získávala smola
Jedním z hlavních bodů výletu je Muzeum těžby borové smoly v renovované hájovně Lipovka v Lomanech. Expozice připomíná dnes téměř zapomenuté získávání této suroviny z borovic. Borová smola se v minulosti používala například k utěsňování sudů, v chemickém průmyslu a jako přísada do střelného prachu. Uplatnění našla také při výrobě kalafuny, parfémů a při smolení pivních sudů.
V muzeu jsou k vidění dobové nástroje, fotografie, lesnické potřeby, myslivecké trofeje i vycpaná zvířata. Běžně však nebývá otevřeno bez předchozí domluvy. Prohlídku lze naplánovat telefonicky na čísle 731 587 426.
Po kom stezka dostala jméno
Ludvík Očenášek, který žil v letech 1872 až 1949, byl konstruktér, vynálezce a průkopník raketové techniky. Zabýval se leteckými motory, navrhl vlastní letadlo a sestrojil také člun poháněný raketou.
Od roku 1928 se věnoval raketovému výzkumu systematicky. Na pražské Bílé hoře pak podle dobových a popularizačních popisů v roce 1930 testoval rakety na tuhé palivo, které měly vystoupat až do výšky 1,5 kilometru. Jeho příběh dodává lesnímu výletu technický rozměr, který se vymyká běžným naučným stezkám.
Turistická cesta tu byla už za první republiky
Dnešní podobu stezky pomáhala kolem let 2007 až 2008 vytvořit Jana Čiháková se spolkem Přeskopec. Navázali přitom na starší výletní tradici: Klub českých turistů otevřel cestu z Plas do Dolní Bělé už 17. května 1936 a také tehdy nesla jméno Ludvíka Očenáška.
Celou trasu lze pojmout jako delší celodenní výlet, zatímco plaská část nabízí kratší variantu s kombinací lesa, historie a přístupnějšího terénu. Při průchodu od Plas až do Dolní Bělé je třeba počítat s délkou třináct kilometrů a střední náročností.