Při návštěvě Plas se vyplatí zaměřit nejen na známý klášterní areál, ale také na zdejší kostel Nanebevzetí Panny Marie. Současná stavba působí jako reprezentativní raně barokní chrám, pod jejími pozdějšími úpravami se však ukrývají pozůstatky mnohem staršího kostela.
Stavba s románskými kořeny
Plaský cisterciácký klášter vznikl roku 1144. Původní kostel se budoval od druhé poloviny 12. století až do počátku 13. století, konkrétně se uvádí období let 1154 až 1204. Z této etapy zůstal zachován původní románský půdorys a přibližně třetina původního zdiva.
Stavba během staletí utrpěla poškození a v 17. století prošla rozsáhlou přestavbou. Dnešní bazilika proto získala raně barokní charakter, zároveň ale stojí na starších konstrukcích a jejich ruinách. Právě spojení několika stavebních etap dělá z kostela názorný příklad proměn historické architektury.
Nejvýraznější připomínkou románské fáze je portál v západním průčelí. Jeho podoba, ikonografie, stavební vývoj i vazby na podobná díla ve střední Evropě se staly tématem odborného výzkumu. Národní památkový ústav jej řadí mezi jedinečná díla evropského významu.
Od cisterciácké střídmosti k baroku
V kostele se setkávají dva odlišné umělecké přístupy. Cisterciácké stavitelství spojované s uměřeností a čistotou architektury doplnila během barokních úprav slavnostnější a výrazně reprezentativní výzdoba.
Částečná barokizace probíhala v letech 1661 až 1666. Tehdy přibylo nové vybavení včetně hlavního oltáře s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Karla Škréty. V příčné lodi jsou oltářní obrazy připisované Petru Brandlovi a Michaelu Leopoldovi Willmannovi. Interiér doplňují barokní varhany z dílny loketského varhanáře Abrahama Starcka.
Prohlídka tak nabízí pohled od středověké stavební tradice až po barokní umění. Románský portál a zbytky staršího zdiva tu nejsou pouhou připomínkou minulosti, ale součástí příběhu o proměnách kláštera, jeho obyvatel i patronů.
Kostel uprostřed klášterního areálu
Kostel je součástí bývalého cisterciáckého kláštera, který patří mezi národní kulturní památky. V jeho okolí stojí konvent, prelatura a sýpka s takzvanou královskou kaplí. Památkově chráněné jsou také další objekty areálu, ohradní zdi, brány, schodiště a sochařská výzdoba.
Románský portál proto nelze vnímat odděleně od místa, do něhož patří. Klášterní areál po staletí spojoval duchovní správu, život komunity, hospodářské zázemí i reprezentaci. Návštěvu kostela lze spojit s prohlídkou konventu nebo s návštěvou Centra stavitelského dědictví Národního technického muzea.
Jak si návštěvu naplánovat
Kostel je farním chrámem, o který se stará Římskokatolická farnost v Plasích. Zároveň bývá přístupný v rámci prohlídkových okruhů Správy kláštera Plasy. Jeden z okruhů se věnuje historii baziliky, cisterciácké architektuře, románskému portálu i baroknímu interiéru. Přístup se může měnit podle návštěvní sezony, programu prohlídek a konání bohoslužeb.
Zařadit jej lze také do procházky po městské naučné stezce. V Plasích se tak na jednom místě potkává středověká klášterní architektura, barokní umění i moderní péče o historické stavitelství. Nejstarší výraznou stopu přitom představuje portál v západním průčelí, který přečkal staletí přestaveb.