Prohlídka bývalé prelatury, cesta kolem železárny a návštěva rodinné hrobky ukazují, jak se Plasy změnily po zrušení cisterciáckého kláštera. Novou kapitolu začalo panství psát v roce 1826, kdy je ve veřejné dražbě koupil Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg. Známý evropský diplomat a státní kancléř tak vstoupil také do dějin západních Čech.
Rozsáhlé panství s průmyslovým potenciálem
Plaský klášter založil kníže Vladislav II. roku 1144 a první cisterciáčtí mniši sem přišli o rok později. Po staletí patřil k významným pozemkovým vlastníkům západních Čech. Jeho působení ukončily josefínské reformy: 9. listopadu 1785 byl klášter zrušen a jeho majetek převzal Náboženský fond.
Metternich při dražbě získal město Kralovice, 56 vesnic, 16 dvorů a další nemovitosti na území tehdejšího Plzeňského a Rakovnického kraje. Za panství zaplatil podle dobových podkladů 1 100 050 zlatých. Na nákup si měl od Salomona Mayera von Rothschilda půjčit 1 040 000 zlatých konvenční měny. Někde se uvádí také rok 1827, který mohl souviset s dokončením nebo evidencí převodu; jako rok koupě se obvykle uvádí 1826.
Šlo o majetek s možností dalšího hospodářského rozvoje. K dispozici byly lesy, řeka Střela i blízká uhelná ložiska u Kaznějova. Metternich nechal v Plasích v letech 1827 až 1829 postavit železárnu.
Železárna změnila město i jeho okolí
Vysoká pec zpracovávala dřevěné uhlí, surové železo pak putovalo do slévárny, kupolovny a provozu, kde se dále upravovalo. Od roku 1859 se v Plasích také válcovalo. Huť dosáhla největšího rozmachu kolem poloviny 19. století: zaměstnávala až 300 dělníků a její roční obrat činil přibližně čtvrt milionu zlatých.
Vyráběly se tu zemědělské nástroje, stroje, běžné železářské zboží i umělecká litina. Pozůstatky této výroby lze ve městě zahlédnout na kašnách, kandelábrech, lucernách, domovních číslech, náhrobcích nebo křížích.
Rozšiřování provozu a budování komunikací proměnilo také historické prostředí. Některé části areálu musely ustoupit novým cestám a potřebám železárny. Historické materiály zmiňují mimo jiné demolici kostela Panny Marie Růžencové. Proměna za Metternichů tak přinesla nejen průmysl, ale také zásahy do starší podoby klášterního města.
V roce 1872 železárnu vážně poničila velká povodeň a o tři roky později se její provoz zastavil. Hlavní budova později získala novou podobu; od roku 2004 v ní sídlí výstavní síň věnovaná plaské huti a jejím litinovým výrobkům.
Prelatura jako šlechtické sídlo
Pro své občasné pobyty si Metternich vybral bývalou opatskou rezidenci, tedy prelaturu. Už za klášterních dob sloužila jako reprezentativní prostor pro významná společenská a diplomatická setkání. Ve 30. letech 19. století ji upravili na zámek. Prohlídkový okruh Zámek Metternichů přibližuje, jak rod využíval klášterní areál po jeho zrušení. Trvá přibližně čtyřicet minut a v sezoně bývá možné navštívit také zahradu.
Další připomínkou rodu je kostel svatého Václava, který si Metternich při první návštěvě Plas vybral pro rodinnou hrobku. Stavitel Josef Kranner jej následně přestavěl v klasicistním až empírovém slohu. V hrobce je uloženo 22 rakví s ostatky členů rodiny včetně samotného knížete. Obnova fasády, hrobky a sloupové kaple proběhla v letech 2022 až 2023 a zahrnovala také sanaci vlhkosti. Hrobka se otevírá ve vybrané víkendy a svátky od jara do podzimu.
Klášter, krajina a další místa v Plasích
Metternichovskou kapitolu lze poznávat také na naučné stezce dlouhé 3,4 kilometru. Vede kolem hrobky, prelatury, sýpek, železárny, Velké louky i řeky Střely a ukazuje, že proměna zasáhla celé okolí, nejen jednotlivé budovy.
V roce 2026 připomíná dvě století od příchodu Metternichů speciální akce Monastýrování. V oznámeních se objevila různá data jejího konání. Ve stejném roce se veřejnosti otevřely také obnovená sýpka s hodinovou věží a barokní altán s ambitovou chodbou.
Metternichovské dějiny jsou jen jednou z vrstev Plas. Zdejší barokní klášterní areál je spojený se jmény Jeana Baptisty Matheye, Jana Blažeje Santiniho-Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Konstrukce konventu na dřevěném roštu nad vodotečí připomíná Santiniho řešení stavby nad vodou. V bývalém pivovaru, mlýně a hospodářském dvoře dnes funguje Centrum stavitelského dědictví Národního technického muzea.
Metternichové vlastnili plaský zámek a panství až do roku 1945, kdy byl majetek zestátněn. Jejich stopa zůstává v budovách, litinových výrobcích, rodinné hrobce i v uspořádání města, jehož dějiny se zde propojily s cisterciáckým dědictvím a průmyslovým rozvojem.