V údolí řeky Střely stojí monumentální konvent, jehož základy tvoří 5103 dubových pilot. Na dřevěných pilotech leží rošt a pískovcové základy stavby. Voda z okolních pramenů udržuje dřevo pod hladinou a chrání je před zničením, její přebytek odvádí regulovatelný přepad do řeky. Právě zdejší technické řešení patří k tomu nejzajímavějšímu, co lze při návštěvě kláštera poznat.
Od knížecího založení k barokní přestavbě
Klášter v roce 1144 založil kníže Vladislav II. jako první panovnickou fundaci mezi cisterciáckými kláštery v Čechách. Mniši do Plas přišli o rok později a postupně zde vytvořili duchovní i hospodářské centrum, které po staletí ovlivňovalo severní Plzeňsko.
Husitské vojsko klášter v roce 1421 vypálilo. Obnova přišla až později, především během rozsáhlé barokní přestavby v letech 1661 až 1785. Na podobě areálu se podíleli Jean Baptiste Mathey, Jan Blažej Santini-Aichel a Kilián Ignác Dientzenhofer. Konvent vznikal podle Santiniho plánů v letech 1711 až 1740; po jeho smrti stavbu dokončoval Dientzenhofer.
Voda v základech i v každodenním provozu
Voda v Plasích nesloužila jen k ochraně konstrukce. Cisterciáci ji využívali k zásobování, zavlažování i odvádění dešťové a odpadní vody, stejně jako k napájení kašen a dobytka. K vodním prvkům patří také dvě zrcadla pod mohutnými schodišti. Přestože se pro klášter používá označení stavba na vodě, konvent nestojí přímo na hladině. Jeho stabilita závisí na podmáčeném podloží a udržování vody v základech.
Hlavní prohlídkový okruh vede někdejší obytnou budovou konventu a románskou bazilikou Nanebevzetí Panny Marie. Bazilika nebyla nikdy výrazně přestavěna a bývá označována za jedinou dochovanou předgotickou cisterciáckou sakrální stavbu v Čechách. V interiéru jsou díla a práce spojené mimo jiné s Petrem Brandlem, Jakubem Antonínem Pinkem, Františkem Antonínem Müllerem a Josefem Kramolínem.
Po zrušení kláštera přišli Metternichové
Klášter zrušily josefínské reformy 9. listopadu 1785 a jeho majetek připadl Náboženskému fondu. Plaské panství získal v letech 1826–1827 kancléř Klemens Václav Lothar Metternich. Metternichové upravili bývalou opatskou prelaturu na příležitostné aristokratické sídlo a v nedalekém kostele sv. Václava zřídili rodovou hrobku.
Bývalá prelatura dnes nese označení zámek Metternichů a tvoří samostatný návštěvnický okruh s autentickými zámeckými interiéry. Rodová hrobka v suterénu kostela sv. Václava leží mimo hlavní okruh Národního památkového ústavu. Její přístupnost se řídí zvláštním režimem města Plasy.
Co čeká návštěvníky v areálu
Plasy leží přibližně 20 kilometrů severně od Plzně a klášter tvoří výraznou dominantu údolí Střely. Velké klášterní nádvoří a některé části areálu lze navštívit zdarma. Volně přístupná bývá také zahrada prelatury, její provoz se však může měnit podle situace.
K areálu patří i třípatrové barokní sýpky s hodinovou věží. V sezoně 2026 se věž otevírá ve vybraných termínech. Hlavní prohlídkový okruh bývá podle sezonního rozpisu přístupný od května do konce září, zpravidla od úterý do neděle. Parkoviště se nachází před pokladnou, občerstvení nabízí také Kafé Klášter u lávky přes řeku.
Pro děti může být zpestřením hledání plyšových hadů ukrytých na trase prohlídky. Areál je národní kulturní památkou a od roku 2024 má označení Evropské kulturní dědictví v rámci evropských cisterciáckých krajin.