Ostrožna nad soutokem Střely a jejího bezejmenného přítoku nabízí krátký výlet s výhledem do členitého údolí. Právě na tomto úzkém skalnatém výběžku u Ondřejova se nachází archeologická lokalita spojovaná s pravěkým osídlením. Její význam se na místě nemusí projevit na první pohled: příběh tu připomíná hlavně poloha nad řekou a znalost toho, co se o ní podařilo zjistit.
Výhled z úzkého hřebene
Ostrožna se táhne přibližně 200 metrů a leží v nadmořské výšce kolem 370 až 380 metrů. Vyvýšená poloha umožňovala přehled o okolí a její přirozený reliéf poskytoval určitou ochranu. Návštěvník tu ale nenajde monumentální stavbu ani upravené místo, které by někdejší sídliště jasně vyznačovalo.
Při procházce vynikne především vztah mezi řekou, údolím a členitým terénem. Minulost si lze představovat spíš prostřednictvím krajiny než zachovaných zdí. Právě tím se Ondřejov liší od zříceniny nebo rozhledny: hlavním bodem zájmu je samotné místo, které si lidé pro život kdysi vybrali.
Nálezy z eneolitu
Sídliště se spojuje s chamskou kulturou z období eneolitu, tedy pozdní doby kamenné. Jeho stáří se orientačně klade do let 3200 až 2800 př. n. l. Menší archeologický výzkum se zde uskutečnil v roce 1982. Mezi nálezy byly keramické zlomky, mazanice a kamenná broušená sekerka.
Tyto předměty vypovídají o různých stránkách tehdejšího života. Keramika souvisí s výrobou a používáním nádob, mazanice s hlínou a dřevem používanými při stavbách a sekerka s dostupnými nástroji. Jejich význam přitom nespočívá jen v jednotlivých kusech, ale také v souvislosti s místem a dalšími stopami osídlení.
Lokalita bez upraveného areálu
Obecní územní plán eviduje místo jako eneolitické výšinné sídliště pod označením SAS ČR 12-31/11-2. Archeologické pozůstatky se chrání metodou in situ, tedy zachováním na místě. Na povrchu proto nemusejí být snadno rozpoznatelné a lokalita nemá podobu návštěvnické expozice. Nejsou zde ani návštěvnické služby.
Jde o citlivou součást kulturního dědictví, proto není namístě odnášet z místa předměty ani přemisťovat kameny či zeminu. Návštěva se soustředí na okolní krajinu a na stopy, které archeologický výzkum odkryl.
Přístup od Pláně–Vrážného
Starší turistický popis zmiňuje přístup po značených cestách od Pláně–Vrážného. Současný stav konkrétní trasy není spolehlivě potvrzen a je třeba počítat s přírodním terénem; nelze předpokládat, že upravená stezka vede až k archeologickým pozůstatkům. Lokalita leží na území obce Pláně v Plzeňském kraji.