Kopec na východním břehu Anenského rybníka nabízí místo, kde se na krátké vzdálenosti potkávají barokní poutní dějiny, šlechtická minulost i stopy průmyslové těžby. Kostel svaté Anny je kulturní památkou a patří k významným poutním místům západních Čech. V jeho okolí zůstala také lipová alej s pozůstatky někdejší poutní cesty a torzo pavilonku u zaniklého pramene.
Kostel, který dvakrát změnil podobu
Nejstarší písemná zmínka o kostele se váže k požáru v roce 1515. Původní stavba měla gotický původ. Roku 1645 ji nechal upravit hrabě Jindřich Šlik a ve stejném roce zde vzniklo Bratrstvo svaté Anny. Další požár kostel zničil v roce 1721.
Na obnově v barokním stylu se podíleli Sinzendorfové jako patroni stavby. Nový kostel byl vysvěcen 23. července 1726. Fresky v interiéru vytvořil plánský malíř Wenzel Schmidt. Na hlavním oltáři se setkává mariánský motiv se sochou Ježíška a poutní sochou svaté Anny. Obraz svatého Františka Serafínského na bočním oltáři se připisuje Karlu Škrétovi. U dalších částí výzdoby se uvádějí možné souvislosti s dílnami Petra Brandla, Karla Škréty a italských malířů; tato autorství však nejsou jednoznačně potvrzena.
Podoba věže souvisí s opravami po úderu blesku v roce 1831. V první polovině 19. století se měnila také střecha.
Studánka a poutě přes hranici
Na severním úpatí kopce bývala studánka svaté Anny, jejíž vodě lidé připisovali léčivé až zázračné účinky. Poutní místo přitahovalo velké množství věřících: podle farních údajů zde v roce 1740 přijalo svaté přijímání 4200 lidí.
Poutní tradici narušily reformy Josefa II. Bratrstvo zaniklo a kostel se začal využívat hlavně jako zámecká kaple plánských držitelů. Poslední pouť před tímto útlumem se konala v roce 1783. Poutě však pokračovaly až do roku 1949, byť se jejich podoba postupně měnila.
Pramen později zanikl kvůli těžbě uranu v okolí. Zbylé torzo pavilonku tak připomíná nejen poutní minulost, ale i proměnu krajiny ve 20. století. Tématu uranového hornictví se věnuje naučná stezka Důl Svatá Anna, zaměřená na uranovou šachtu u Plané.
Šlechtická krypta a areál s dalšími dějinami
Před západním průčelím kostela stojí rodinná krypta hrabat Nostitz-Rienecků, vybudovaná na počátku 20. století. Pod kostelem vznikl v letech 1921 až 1922 konvikt redemptoristů pro řádový dorost. Po druhé světové válce objekt využívalo vojsko a od roku 1950 slouží zdravotnickým a sociálním účelům. Dnes je spojen s nemocnicí Svatá Anna, nejde tedy o běžně přístupnou turistickou památku.
Obnovené poutě a cesta z Plané
Příležitostné bohoslužby se v kostele znovu konaly už v roce 1964. Výrazný návrat poutní tradice přišel po pádu železné opony: první velká obnovená pouť se uskutečnila 26. července 1990. K její obnově přispěl také farář Georg Maria Witt z Tirschenreuthu a česko-německá spolupráce.
Opravy kostela od roku 1996 podporuje Spolek na obnovu kostela svaté Anny. Postupně se opravovaly mimo jiné vzácné varhany a o místo pečují lidé z obou stran hranice. Směrem na východ, k Plané, vede stará lipová alej s torzy výzdoby někdejší poutní cesty. Interiér kostela nemusí být otevřen bez předchozí domluvy; klíče mívá plánský farář a němečtí přátelé kostela. Možnost návštěvy lze domluvit u Římskokatolické farnosti Planá.