Na adrese Sadová 816 v Plané se dá sestoupit do důlních chodeb, které připomínají několik podob hornické práce. Prohlídka Hornického muzea vede štolou Ondřej Šlik a trvá přibližně hodinu. Místo výstavních sálů návštěvníci procházejí podzemím s nerovnými stěnami, stopami ručního ražení i vystaveným vybavením.
Podzemí s dlouhou historií
Štola je spojována s dolováním v Plané od 16. století, její stáří se však v různých pramenech popisuje odlišně. Hornická tradice zde sahá ještě dál: stříbro, olovo, měď a antimon se v okolí města podle historických dokladů těžily už před husitskými válkami.
Zpřístupněné chodby tvoří labyrint. Jeho uváděný rozsah se liší podle toho, které části důlního díla se do něj započítávají. Při průchodu je podstatné hlavně prostředí ručně ražené štoly a představa práce, kterou horníci v podzemí vykonávali po generace.
Stříbrná ruda a Šlikové
Planou drželi Šlikové v letech 1517 až 1665 a podporovali zdejší těžbu stříbrných rud. S hornictvím souvisela také místní mincovna: začala pracovat v roce 1627 a o dva roky později do ní dorazilo první stříbro z dolu nazvaného Štěstí a radost.
V muzeu tuto část dějin doplňuje expozice mincí a technologií mincovnictví. Ukazuje tak souvislosti mezi dobýváním rudy, rozvojem města, obchodem i jeho významem v regionu. Jméno štoly připomíná dobu, kdy bylo hornictví důležitou součástí hospodářského života Plané.
Od uranových dolů k báňským záchranářům
Další část expozice patří hornictví 20. století. Po druhé světové válce se v západních Čechách vyhledávaly a těžily radioaktivní suroviny. Muzeum připomíná uranové doly v okolí Zadního Chodova, Oldřichova i dnes zaniklé Slatiny; jejich provoz skončil na konci 20. století.
Mezi vystavenými předměty jsou důlní lampy, přilby a jiné pokrývky hlavy, uniformy i kolejová technika. K vidění jsou také radiometrické přístroje, pomůcky důlních měřičů a vybavení báňských záchranářů. Sbírku doplňují minerály, nástroje, výbušniny, vltavíny a samostatná expozice věnovaná báňskému záchranářství. Některé exponáty jsou zasazené do aranžovaných scén přímo v důlním prostředí.
Prohlídky a přístup
Podle provozovatele je přístupný celý labyrint chodeb. Otevírací doba se mění během roku: v dubnu, květnu a září bývá muzeum otevřeno o víkendech, v červnu od úterý do neděle a v červenci a srpnu také od úterý do neděle, s delší otevírací dobou. Poslední prohlídka začíná 45 minut před koncem návštěvní doby. Prohlídku lze po telefonické domluvě sjednat i mimo běžnou otevírací dobu.
Prostor je téměř bezbariérový. Před vstupem jsou tři schody, s jejichž překonáním může personál pomoci také návštěvníkům s kočárkem nebo invalidním vozíkem.