Na adrese Pitín 113 stojí kostel sv. Stanislava, který je kulturní památkou od roku 1968. Jeho dnešní podoba se utvářela po staletí: od místní středověké fary přes stavbu z konce 16. století až po rozsáhlou přestavbu v 19. století a poválečné opravy.
Od fary ke kostelu sv. Stanislava
Nejstarší písemná zpráva vztahující se k pitínskému kostelu pochází z roku 1449. Zmiňuje právo kostelního podacího, tedy možnost ovlivnit ustanovení kněze. V Pitíně tehdy fungovala fara a nejspíš i menší modlitebna; chrám v dnešní podobě tu ještě nestál.
Kostel nechali v roce 1585 postavit bratři Václav a Vilém Tetaurové, majitelé světlovského panství. O pět let později dostala jeho věž dva zvony. Zasvěcení sv. Stanislavovi, krakovskému biskupovi a mučedníkovi, se promítlo také do znaku obce, kde jej zastupují biskupská berla, meč a červená barva.
Po náboženských změnách následujících po bitvě na Bílé hoře se značná část obyvatel Pitína vrátila ke katolické víře. Samostatná farnost zanikla roku 1650 a její správu převzali kněží z Bojkovic. Obnovena byla až v roce 1786.
Stavba se měnila s dobou
V letech 1758 až 1773 kostel rozšířily presbytář a sakristie. Zásadní přestavba přišla v polovině 19. století, kdy už byl původní chrám ve špatném stavu. Obnovená stavba byla slavnostně vysvěcena 30. ledna 1856.
Kostel je orientovaná jednolodní stavba s polygonálním závěrem kněžiště a čtyřbokou věží nad vstupem. V jeho areálu stojí také kamenný kříž. Jednoduché uspořádání stavby dnes připomíná, jak se její podoba přizpůsobovala potřebám jednotlivých období.
Poválečná oprava a Matochova památka
Na stavu kostela se podepsaly otřesy způsobené těžkými vlaky projíždějícími po trati nad ním, narušený svah i tlaková vlna po výbuchu bojkovické zbrojovky v roce 1944. Následná oprava zahrnovala také odvodnění. Původní novogotickou klenbu nahradil strop z modřínových desek a malované obrazy křížové cesty na plátně vystřídala malba na skle od akademického malíře Miroslava Troupa.
Opravený chrám posvětil 25. listopadu 1951 pitínský rodák Josef Karel Matocha, olomoucký arcibiskup, kterého komunistický režim internoval. V kostele jej připomíná pamětní deska; jeho hrob se nachází na hřbitově v rodném Pitíně.
Pravidelná otevírací doba pro návštěvníky není stanovena. Možnost vstupu i termíny bohoslužeb lze zjistit u pitínské farnosti.