Na okraji Češnovic, místní části obce Pištín, se u frekventované silnice I/20 potkávají dvě drobné sakrální stavby. Boží muka pocházejí podle tradičního datování z konce 15. století, kaple Nejsvětějšího Srdce Páně je o několik století mladší. Místo leží poblíž odbočky na Netolice, na rozhraní silnice a pole.
Kaple čekala na vysvěcení
Kapli nechal v roce 1865 postavit sedlák Jakub Koupal z Pašic čp. 12. Stavbu budoval před odchodem do Ameriky, ale nepožádal o povolení církevní úřady. Po dokončení proto zůstala prázdná a nevysvěcená. K vysvěcení a zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Páně došlo až v roce 1888, více než dvě desetiletí po jejím vzniku.
Kaple má obdélný půdorys a je orientovaná k západu. Její pseudogotickou podobu mohla ovlivnit přestavba zámku Hluboká. Památkově chráněná je od roku 1958.
Boží muka s někdejší Pietou
Starší z dvojice jsou kamenná sloupková boží muka, označovaná také jako muka Piety. Češnovická kronika klade jejich vznik do let 1480 až 1500 a spojuje je s kamenickou hutí v okolí Lhenic. Jde o tradičně uváděné datování, nikoli o přesně doložený rok stavby.
V mělké nice býval malovaný obraz Piety na plechu, který se nedochoval. Na vrcholu zůstává kamenný křížek. Boží muka jsou památkově chráněna od 3. května 1958.
Obnova podle vrstev omítky
Kaple prošla opravou v roce 2018. Průzkum vrstev omítky určil nejstarší doloženou barvu fasády, k níž se obnova vrátila. Práce zahrnovaly také opatření proti vzlínající vlhkosti a na vrchol stavby přibyla replika dřevěného kříže.
Archivní podklady zachycují ozdobné kuželky na nárožích kaple, při této etapě obnovy se však na stavbu nevrátily. Kapli vlastní obec Pištín a zajišťuje její správu. Boží muka jsou podle turistických informací volně přístupná; u kaple nelze předpokládat běžný vstup dovnitř. Při zastavení je třeba počítat s blízkostí frekventované silnice.