Z horního Písařova vede cesta k místům, kde za druhé světové války hledali úkryt partyzáni. Pod Čečelem tu působila skupina Balalajka a její dva bunkry mají rozdílný osud: po jednom zůstala v terénu jáma, druhý byl v roce 1975 obnoven.
Úkryty v lesnaté krajině
Čečel měří 839 metrů a leží v Písařovské vrchovině, která náleží k Hanušovické vrchovině. Lesy pokrývají přibližně 49 procent rozsáhlého písařovského katastru. Jejich členitý a hůře přístupný terén poskytoval vhodné podmínky pro pohyb i ukrývání partyzánů.
V širší oblasti Zábřežska a Štítecka působily partyzánské skupiny nejpozději od roku 1943. Úkryty pod Čečelem patřily Balalajce. Šlo o jednoduché lesní stavby, označované také jako zemljanky nebo partyzánské bunkry, nikoli o železobetonové vojenské objekty.
Po jednom bunkru zůstala jáma
Největší úkryt v okolí Písařova měl pojmout až 30 lidí. Po přestřelce 24. května 1944 ho odhalily nacistické jednotky a zničily. Jeho místo dnes označuje výrazná terénní jáma v mělkém sedle pod Čečelem; poblíž stojí malý železný pomníček.
Menší bunkr, založený v dubnu 1943, objeven nebyl. Úkryt mohl sloužit přibližně osmi až deseti lidem a v roce 1975 byl obnoven. Jeho současná podoba a viditelnost se mohou měnit podle počasí, lesních prací i stavu značení.
Od bunkrů k pamětní desce v Písařově
S místní odbojovou historií je spojen také Jan Háječek, partyzánský velitel a učitel v Písařově. Jeho pamětní deska je na budově bývalé horní školy. Podle turistických materiálů pobýval také u zničeného bunkru pod Čečelem.
Výchozím místem může být horní část Písařova u bývalé školy a autobusové zastávky Písařov, škola. U školy je možné zaparkovat a vydat se po zelené značce lesními cestami přes hájovnu U tří tabulí. K pozůstatku většího bunkru odbočuje přibližně 70 metrů dlouhá lesní cesta.
Další přístup vede od rozcestí Čečel–silnice po červené turistické značce. K bunkru odtud vede odbočka dlouhá necelých 100 metrů. V okolí se kříží také pěší a cyklistické trasy včetně cyklotrasy číslo 6229. Na lesní cestu se hodí pevná obuv a turistická mapa; po dešti mohou být úseky kluzké a průchodnost může ovlivnit těžba dřeva, polomy nebo jiné zásahy do lesa.