V obci Pičín, zhruba osm kilometrů vzdušnou čarou severovýchodně od Příbrami, stojí pozůstatky středověké tvrze. Nenajdete tu samostatnou zříceninu: někdejší panské sídlo se postupně začlenilo do hospodářského areálu a později sloužilo jako sýpka. Právě s Pičínem se pojí také skutečný soudní případ Kateřiny z Komárova, která bývá v pozdějších vyprávěních přirovnávána k Čachtické paní.
Tvrz, která se proměnila v sýpku
Pičínská tvrz vznikla zřejmě už ve 13. století, první jistá písemná zmínka o ní pochází až z roku 1473. Původně šlo o rozměrnou obytnou věž. Během dalších úprav se středověké jádro stalo součástí hospodářského provozu a budova nakonec dostala podobu sýpky.
Její dnešní vzhled tak může návštěvníka překvapit. Stavba nepůsobí jako romantická zřícenina, přesto v ní věžovité jádro a dochované gotické prvky připomínají někdejší sídlo. Areál je uzavřený a běžně nepřístupný veřejnosti; vstupovat dovnitř bez svolení vlastníka není možné. V okolí lze zamířit do podhůří Brd a do oblasti Hřebenů, která je veřejnosti přístupná.
Případ spojený s Pičínem, ne s pobytem na Karlštejně
Kateřina z Komárova byla manželkou Jana Bechyněho z Lažan, který zastával úřad karlštejnského purkrabího. S Karlštejnem se její jméno často spojuje, není však doloženo, že tam sama pobývala. Násilné činy, které řešil soud, byly spojovány s Pičínem. Označení česká Čachtická paní je navíc pozdější přirovnání, nikoli dobový titul.
Komorní soud se případem zabýval v souvislosti se sporem Jana Bechyněho s karlštejnským děkanem Václavem Hájkem z Libočan. První výpovědi poddaných Kateřině výrazně neublížily a vyznívaly v její prospěch. Zlom přineslo svědectví pražského kožešníka Prokopa Papeže. Soudní zápisy tak zachycují nejen obvinění z násilí, ale i složité postavení svědků, kteří měli vypovídat proti mocným lidem.
Rozsudek a pozdější vyprávění
Kateřinu komorní soud odsoudil k smrti hladem. Podle historických údajů jí bylo prokázáno čtrnáct vražd. Nelze však bezpečně tvrdit, že se k nim přiznala: její výslech se nedochoval, a proto není možné spolehlivě určit, co při něm zaznělo. Opatrnost je namístě také u vyšších počtů obětí, které se objevují v některých podáních.
Kateřina zemřela roku 1534 ve věži Mihulce na Pražském hradě. Vyprávění o okousaných prstech a dalších podrobnostech její smrti patří k tradovaným příběhům, nikoli k bezpečně potvrzeným skutečnostem. Pičínská tvrz tak vedle dochovaných stavebních stop připomíná i případ, jehož doložené jádro je třeba odlišovat od pozdějších legend.