Od železniční stanice v Perninku stačí zamířit k viaduktu, který se před obcí zvedá nad terénní sníženinou. Šest oblouků se stáčí směrem ke svahu a dobře ukazuje, jak se stavitelé přizpůsobovali členitému terénu Krušných hor. K mostu vede také Krušnohorská stezka pokračující směrem k nádraží.
Šest oblouků nad údolím
Rozpětí oblouků se liší: dva mají osm metrů, dva deset a dva dvanáct. Nejvyšší část viaduktu dosahuje 20 metrů. Kamenná konstrukce umožnila překonat terénní depresi bez hlubokého zářezu pro železniční trať.
Viadukt je součástí horské železnice z Karlových Varů přes Potůčky do saského Johanngeorgenstadtu. Stavba trati začala v roce 1897, úsek mezi Nejdkem a Horní Blatnou, kam spadá i Pernink, se začal budovat o rok později. Celá trať byla slavnostně otevřena 15. května 1899. Perninský viadukt postavila brněnská firma E. Czeczowitczka a A. Weiner.
Železniční trasa řeší náročné stoupání
Mezi Nejdkem a Perninkem překonává trať na přibližně patnácti kilometrech výškový rozdíl zhruba 360 až 365 metrů. S převýšením pomáhají tři tunely a Novohamerská smyčka, která umožňuje získat výšku v horské krajině. V okolí Nových Hamrů jsou na trati také menší kamenné viadukty.
Perninské nádraží leží v nadmořské výšce 902 metrů. Podle obce jde o druhou nejvýše položenou železniční stanici v Česku, po Kubově Huti. Tento údaj se vztahuje ke stanici, nikoli k mostu; železniční trať v okolí stoupá přibližně do výšky 915 metrů nad mořem.
Most není jen pozůstatkem z doby budování železnice, ale dál slouží vlakům. Během modernizace trati prošel sanací. Český rozhlas v květnu 2025 informoval, že po opravě byl opět v pořádku a provozuschopný; šlo o dosud nejkomplexnější opravu viaduktu.
Při prohlídce zůstaňte na veřejně přístupných cestách. Na kolejiště ani na samotný most pěší vstup nepatří, protože stavba zůstává součástí provozované železnice.