Naučná stezka Rašeliniště Pernink měří přibližně 500 metrů a její projití zabere asi půl hodiny. Začíná u parkoviště po levé straně silnice z Perninku směrem na Abertamy. Na trase najdete čtyři zastavení, povalový chodník, vyhlídkovou věž i pozorovací molo nad jednou z tůní.
Od těžby k návratu vody
Perninské rašeliniště je zbytkem rozsáhlejšího vrchovištního komplexu. Rašelina se tu průmyslově těžila od roku 1956 do roku 2000, a to až z hloubky kolem sedmi metrů. Z území odvezli odhadem 600 000 až 900 000 metrů krychlových materiálu; z původního rašeliniště zůstala zhruba pětina.
Těžba a odvodňování zásadně narušily vodní režim místa. Rašeliniště přesto neztratilo svou biologickou hodnotu ani schopnost postupné obnovy. Zadržuje vodu, zpomaluje její odtok a pomáhá udržovat vlhké prostředí v okolní horské krajině.
Revitalizace nejvíce poškozené plochy o rozloze přibližně 66 hektarů proběhla v letech 2018 až 2020. V odvodňovacích kanálech vzniklo 390 přehrážek, dva kamenné vzdouvací objekty a osm tůní. Práce zasáhly také zhruba tři kilometry melioračních příkopů a zahrnovaly vybudování kaskády 24 nízkých rašelinových poldrů.
Smyslem úprav bylo zadržet vodu v rašeliništi, nikoli vytvořit okrasná jezírka. Odstranily se náletové dřeviny a vysadily rašelinné kleče. Vlhčí podmínky dávají prostor k návratu rašeliníků a dalších rostlin vázaných na mokřadní prostředí.
Chráněná území, která se částečně překrývají
Přírodní památka Pernink byla vyhlášena v roce 2016 a zabírá 68,8396 hektaru. Chrání horská podmáčená stanoviště, vrchoviště, přechodová rašeliniště i podmáčené smrčiny. Širší okolí je zároveň evropsky významnou lokalitou Natura 2000 Pernink o rozloze přibližně 99,85 hektaru. Obě ochranné kategorie se částečně překrývají, nejde však o totožná území. Název Perninské rašeliniště se používá pro lokalitu mezi Perninkem a Abertamy, zatímco hlavní část přírodní památky administrativně spadá do Perninku.
Rostliny a živočichové mokřadu
Na zachovalejších místech rostou například klikva bahenní, kyhanka sivolistá, šicha černá, rosnatka okrouhlolistá, všivec mokřadní, plavuň vidlačka a ostřice chudokvětá. Najít tu lze také různé druhy rašeliníků. Ty jsou pro vrchoviště důležité, protože zadržují vodu a podílejí se na tvorbě rašeliny.
Žije zde poměrně početná populace žluťáska borůvkového. Z ptáků v lokalitě nehojně hnízdí bekasina otavní a zaznamenáni byli také tetřívek obecný, jeřáb popelavý, skřivan lesní či linduška luční. K dalším místním živočichům patří zmije obecná a ještěrka živorodá. Možnost pozorování se mění podle roční doby i stavu přírody.
Stezka je nenáročná a má být přístupná také pro kočárky a vozíčkáře, stav mokřadu i jednotlivých prvků se ale může měnit. Na trase není občerstvení a pohyb patří pouze na vyznačené prvky, aby citlivá rašeliništní stanoviště měla prostor k další obnově.