Na adrese Krásná 10 v Pěnčíně stojí dům, který je dobrým výchozím bodem pro poznávání zdejšího historického areálu. Říká se mu Burk a v 18. století v něm působil ranhojič Jan Josef Antonín Eleazar Kittel. Dnes v budově sídlí muzeum, které kromě jeho příběhu přibližuje lidové léčitelství, místní stavitelství i dávnou těžbu kamene.
Burk: dům pro léčitele i jeho pacienty
Patrová stavba vznikla přibližně kolem roku 1750. Její zděné přízemí doplňuje roubené patro a velikostí se odlišuje od běžných podhorských chalup. Kittel tu měl pracovnu a lékárnu, část domu sloužila také pacientům, hostům a lidem, kteří potřebovali delší péči. Proto se o něm někdy mluví jako o horském sanatoriu.
Dům byl na počátku 21. století ve velmi špatném stavu. Obec Pěnčín se pustila do jeho obnovy a po dokončení rekonstrukce se Burk v roce 2019 otevřel veřejnosti. Za citlivou opravu získal druhé místo v soutěži Stavba roku Libereckého kraje za rok 2020. V současnosti jsou v něm muzeum, infocentrum a výstavní i komunitní prostory.
Co se dozvíte o Kittelovi
Kittel pocházel z rodiny ranhojičů. Lékařské zkušenosti získával v rodinném prostředí, samostudiem a dlouholetou praxí. Léčil bylinami, využíval vodoléčbu, sledoval moč a prováděl také chirurgické zákroky. Nemocní za ním přicházeli z širokého okolí a jeho pověst se donesla až do Prahy a Vídně.
U jeho narození se prameny v některých údajích rozcházejí; doložen je křest 13. února 1704 ve Bzí. Kittel zemřel 16. listopadu 1783 a pohřben je v rodinné hrobce pod lodí kostela svatého Josefa v Krásné.
Sláva ranhojiče dala vzniknout pověstem o jeho nadpřirozených schopnostech. Říkalo se mu doktor Kytl, Faust Jizerských hor či ďáblův doktor a vyprávělo se o smlouvě s ďáblem, zázračné bylině nebo létání v plášti. Jde o folklorní motivy, ne o doložené události. Kittel však skutečně nosil dlouhý volný oděv; německé slovo „Kittel“ označuje plášť nebo halenu.
Muzejní expozice a rukopis s magickými návody
Expozice v Burku se věnuje nejen Kittelovi, ale také bylinářství, lidovému léčitelství a destilaci. Najdete tu jeho pracovnu, černé kuchyně, tradiční bylinnou zahrádku i části věnované regionální archeologii, geologii a mineralogii.
Mezi zajímavé exponáty patří replika takzvaného Smržovského grimoáru. Skutečný rukopis s magickými formulemi a rituálními návody byl ve 20. století nalezen v širším okolí. S Kittlem se spojuje kvůli místu nálezu a době, do níž je datován, není však doloženo, že mu patřil nebo že ho používal. V muzeu je vystavena kopie, nikoli originál.
Kostel, fara a Svaté schody
Pod kostelem svatého Josefa tvoří Kittelův dům součást širšího historického areálu. Kittelova rodina se podílela na vzniku kostela: základní kámen byl položen roku 1756 a stavba byla vysvěcena v roce 1760. Věž přibyla v letech 1773 až 1776 a roku 1782 se Krásná stala samostatnou farností.
V kostele jsou také takzvané Svaté schody, jejichž vznik se spojuje s rokem 1761. Spolu s farou a morovým sloupem doplňují areál, který lze projít při jedné návštěvě. Kostel má jiný návštěvní režim než muzeum a jeho prohlídku je potřeba domluvit samostatně.
Po stopách neolitické těžby
V okolí Pěnčína a Jistebska se před více než 7000 lety těžil metabazit typu Jizerské hory. Z této horniny pravěcí řemeslníci vyráběli broušené sekery, sekeromlaty a další nástroje, které se dostávaly do značné části střední a západní Evropy.
Těžbu a výrobu kamenných nástrojů přibližuje přibližně 1,5 kilometru dlouhá geoarcheologická stezka vedoucí k prameni potoka Žernovníka. Slavnostně byla otevřena 25. dubna 2026.
Muzeum v Kittelově domě bývá otevřeno v návštěvní sezoně od jara do podzimu. Prohlídka s výkladem podle jejího typu trvá přibližně půl hodiny až hodinu a půl.