Váňovu vilu najdete v Pelhřimově na adrese Pražská 127. Už z ulice upoutá zaoblenými nárožními arkýři, mansardovou střechou a symetrickým průčelím. Čtyřpodlažní dům působí jako zmenšený francouzský barokní zámek, zároveň v jeho podobě najdeme prvky secese i nastupující moderny.
Dům pro lékařskou rodinu
Stavba vznikla v letech 1923 až 1924 pro manžele Františka a Růženu Váňovy. Autorem projektu byl pražský inženýr Jan Legát. Historické předlohy využil volně a jejich motivy upravil pro městský dům své doby. Výsledkem je jedenáctiosé průčelí s výrazným klasicizujícím řádem, který změkčují obloukové arkýře na obou stranách.
Na financování se významně podílel Jan Křemen, tchán doktora Váni a ředitel pelhřimovské spořitelny. Už samotné provedení domu ukazuje, že nešlo o obyčejné rodinné bydlení. Vila měla být reprezentativním sídlem lékařské rodiny a současně nabízela prostor pro širší zdravotnické využití.
Ordinace, byty a možný zdravotnický provoz
V přízemí bývala ordinace s čekárnou a byty pomocného personálu. První patro patřilo zázemí Váňových, zatímco v dalších podlažích se nacházelo několik nájemních bytů. Podobné uspořádání jednotlivých pater vedlo k úvaze, že dům mohl být připravován také pro sanatorium.
Nelze však jednoznačně doložit, že sanatorium ve vile skutečně fungovalo. Jisté je, že dispozice počítala s více možnostmi využití. V jednom objektu se tu mělo propojit rodinné bydlení, lékařská praxe i nájemní byty.
Součástí areálu bylo jezírko i skleník
Původní pozemek měl větší rozlohu než dnes. K domu patřila zahrada s jezírkem, skleníkem a hospodářským zázemím. Od silnice ke vstupu vedla pěší cesta parkově upraveným prostorem, takže reprezentativně nepůsobila jen samotná vila, ale i její okolí.
Po druhé světové válce se využití domu změnilo. Podle historického svědectví prodala vdova po doktoru Váňovi vilu okresnímu úřadu, přičemž si v ní ponechala šestipokojový byt. Po únoru 1948 se však musela vystěhovat. V další etapě se z domu stal nájemní objekt až pro patnáct rodin a později administrativní budova. Část původní zahrady postupně ustoupila zástavbě související s fungováním úřadu.
Váňova vila tak během desetiletí změnila nejen majitele, ale i svou roli ve městě. Z plánovaného sídla lékařské rodiny s ordinací a možným zdravotnickým provozem se stal objekt veřejné správy. Její dnešní podoba proto připomíná jak architekturu 20. let, tak poválečné proměny Pelhřimova.
Vilu si prohlédnete z veřejného prostoru
Vnější vzhled domu se dochoval poměrně dobře, původní vybavení interiéru však zachováno není. Dnes v objektu působí veřejné instituce, mimo jiné územní pracoviště Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. Vila není muzeem ani běžně přístupnou památkou s pravidelnými prohlídkami.
Při procházce Pelhřimovem se proto zaměřte především na její průčelí, siluetu, mansardovou střechu a nárožní arkýře. V regionálních turistických materiálech je zařazena do okruhu staveb 19. a 20. století, kde následuje po Muzeu Vysočiny a Drechselově vile. Protože jde o fungující administrativní objekt, interiér není běžně přístupný návštěvníkům.