Nejlepší začátek procházky Pelhřimovem představuje Masarykovo náměstí. Historické centrum je součástí městské památkové rezervace a na poměrně malém území tu uvidíte středověké opevnění, gotický kostel i renesanční a barokní měšťanské domy. Pozdější přestavby navíc připomínají, že město nevznikalo v jediné historické etapě.
Z náměstí na věž svatého Bartoloměje
Dominantou náměstí i celého historického jádra je kostel sv. Bartoloměje. Jeho původní gotickou podobu změnila obnova po velkém požáru v roce 1766. Na vnějších stěnách se dochovala také psaníčková sgrafita datovaná rokem 1589.
Výstup na kostelní věž nabídne pohled, který při procházení ulicemi zůstává skrytý. Ochoz leží přibližně třicet metrů nad zemí, zatímco celá věž měří zhruba šedesát metrů. Z výšky se otevře pohled na historické centrum, náměstí i okolní krajinu Českomoravské vrchoviny a lépe vynikne někdejší uspořádání hradeb a městských vstupů. Provoz věže se může v jednotlivých sezonách měnit.
Domy kolem Masarykova náměstí
Prostor náměstí lemují domy s renesančními a barokními prvky, řada z nich si uchovala podloubí. Uprostřed stojí empírová kašna se sochou sv. Jakuba. K výrazným stavbám patří Šrejnarovský dům na severní straně a Fárův dům, původně pozdně barokní, jehož dnešní vzhled doplňují kubistické prvky.
V sousedství kostela najdete také bývalý pelhřimovský zámek, v němž dnes sídlí Muzeum Vysočiny Pelhřimov. Stavba vznikla přestavbou původní tvrze na starších hradebních základech, podle muzejního výkladu po roce 1550. Po požáru v roce 1766 byla obnovena a později sloužila jako radnice.
Tři brány a zbytky opevnění
Pelhřimov si zachoval tři historické brány. Největší a nejvýraznější je Dolní, známá také jako Jihlavská brána. Pětipatrová hranolovitá stavba dnes ukrývá Muzeum rekordů a kuriozit, takže se tu historická procházka přirozeně potkává s netradiční expozicí.
Na opačné straně centra stojí Horní neboli Rynárecká brána. Vznikla ve stejném období jako Jihlavská brána a její hodiny zdobí dvě plechové postavy kozlů. Při odbíjení se navzájem trkají. Trojici dochovaných vstupů uzavírá menší Solní brána.
Část dvojitého hradebního pásu je patrná mezi ulicemi Solní a Děkanská i v ulici Příkopy. Právě tudy vede kratší úsek procházky, při němž se od hlavního náměstí dostanete k méně nápadným, ale podstatným pozůstatkům středověkého města.
Jak požáry proměnily Pelhřimov
Dnešní vzhled centra výrazně ovlivnily požáry z let 1561, 1646 a 1766. Po prvním z nich následovala rozsáhlá renesanční přestavba. Při požáru v roce 1766 utrpěl mimo jiné zámek i kostel sv. Bartoloměje a následná obnova do města přinesla další barokní a později klasicistní vrstvy.
Dějiny Pelhřimova se spojují také s vypálením města v roce 1289. Po této události měl Pelhřimov získat právo znovu se vybudovat a s rokem 1290 se uvádí jeho obnova i opevňování. Tradiční letopočet založení 1224 je však nutné vnímat opatrně, protože jeho výklad doplňují novější archeologické poznatky.
Pelhřimov leží na okraji Českomoravské vrchoviny a bývá označován jako Brána Vysočiny. Jako orientační bod při pěší prohlídce poslouží Masarykovo náměstí, kde sídlí také turistické informační centrum. Okruh po náměstí, muzeu, kostelní věži, městských branách a hradbách tak během jednoho dne ukáže město, které se po opakovaných požárech pokaždé znovu proměnilo.