V Harantově pracovně, mezi renesančním nábytkem a hudebními nástroji, začíná jedna z prohlídkových tras hradu Pecka. Návštěvníci tu uvidí také původní vydání cestopisu Kryštofa Haranta z roku 1608. K tomu se přidávají sklepy, zbytky někdejších paláců a vyhlídka Veselka, odkud se při dobrém počasí otevírá pohled na Krkonoše.
Hrad nad městysem Pecka vznikl na přelomu 13. a 14. století. Prvním písemně doloženým držitelem byl roku 1322 Budivoj, případně Buzek z Pecky. Pevnost měla chránit zemskou hranici a podle místní tradice také zlaté doly u Stupné. Její původní podobu tvořily dvě obranné věže, menší obytný palác, hradby, příkop a padací most.
Od obranné pevnosti k renesančnímu sídlu
Obytné části hradu se začaly rozšiřovat koncem 15. století. Výraznou proměnu přinesla druhá polovina 16. století, kdy Škové z Bílých Otradovic nechali vybudovat reprezentativní renesanční sídlo. Čtyři obytné paláce obklopovaly obdélníkové nádvoří a interiéry zdobila sgrafita i malované erby.
Na počátku 17. století pokračoval ve stavebních úpravách Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Pecka se tak proměnila v zámek odpovídající nárokům šlechtického sídla té doby. Nejlépe zachovanou částí areálu je dnes úzký dvoupatrový západní palác, nazývaný Harantovský. Z dalších staveb zůstaly především ruiny Škopkovského paláce, zbytky dalších budov a věží, průjezd, parkán a kamenný most.
Cestovatel, spisovatel i skladatel
Kryštof Harant žil v letech 1564 až 1621 a na Pecce prožil poslední, zároveň nejplodnější část života. Vedle šlechtického a politického působení se věnoval cestování, literatuře a hudbě. Roku 1598 se s Heřmanem Černínem z Chudenic vydal přes Benátky a Krétu do Svaté země a Egypta. Cesta trvala déle než rok a Harant ji později popsal v cestopisu vydaném roku 1608.
Jeho hudební tvorba patří k pozdní renesanci. Dochovala se kompletní katolická mše Missa Quinis Vocibus a dvě motteta; jedno z nich vzniklo pod vlivem pobytu v Jeruzalémě. Podle údajů hradu měl Harant na Pecce pravděpodobně vlastní orchestr.
Po porážce stavovského povstání byl Harant odsouzen a jeho život skončil roku 1621. Pecka poté připadla Albrechtovi z Valdštejna, který ji předal kartuziánům z Valdic u Jičína. Ti hrad využívali hlavně jako letní rezidenci. Po jejich odchodu začal chátrat.
Požár, ruiny a obnova
Roku 1830 hrad zasáhl rozsáhlý požár. Jeho zdivo se následně rozebíralo až do roku 1921, kdy ruiny získala obec. Záchranné práce zahájili místní obyvatelé a zaměřili se především na obnovu západního, Harantovského paláce. Jako turistický objekt hrad slouží od roku 1968.
Při odklízení sutin byla v roce 1947 objevena hradní studna. Později ji vyčistili do hloubky 56 metrů a od roku 2005 je nasvícená. Její neobvyklá konstrukce vedla k úvahám o tajných chodbách, ty však nejsou potvrzeným historickým faktem. Na nádvoří je také poslední zachovaný fragment vnější sgrafitové výzdoby, který se podařilo zachránit v roce 2009. Připomíná výzdobu zdí paláců, z nichž dnes zůstaly ruiny.
V roce 2013 byla v náznaku obnovena bylinná zahrádka zvaná herbularium. Odkazuje na dobu, kdy hrad spravovali kartuziáni.
Co uvidíte při prohlídce
Hlavní historický okruh vede Harantovým palácem a jeho pracovnou s renesančním nábytkem a dobovými hudebními nástroji. Součástí expozice je originální vydání Harantova cestopisu z roku 1608, renesanční obrazárna, bývalý rytířský sál, ukázka života obyvatel Podkrkonoší v 19. století i výstava sakrálního umění. Prohlídku doplňuje černá kuchyně s funkčním renesančním krbem.
Samostatná trasa zavede do Harantovských sklepů. Na základě soupisu Harantova majetku z roku 1621 ukazuje zásobování sídla, uchovávání potravin, stolování i tehdejší hygienu. K vidění jsou vinné a pivní sklepy, spižírny, naznačená hodovní síň Veselka, lázničku i středověkou mučírnu.
Vyhlídka Veselka nabízí za dobré viditelnosti výhled na centrální masiv Krkonoš. Z Pecky lze spatřit Sněžku, Černou, Studniční a Luční horu, Kozí hřbety i další vrcholy Podkrkonoší.
Otevírací doba a cesta k hradu
V hlavní sezoně bývá hrad otevřen od úterý do neděle. V dubnu a říjnu je provoz omezen především na víkendy a svátky; otevírací doba, vstupné i program akcí se mohou měnit. Kombinovaná prohlídka obou okruhů trvá přibližně hodinu a větší skupiny si mají návštěvu rezervovat předem.
Parkovat lze na náměstí v Pecce nebo u silnice ve směru na Hořice a Dvůr Králové nad Labem. Obě parkovací místa jsou od hradu přibližně 300 metrů. V městysi stojí také kostel svatého Bartoloměje, morový sloup, raně barokní kašna, Harantův pomník a několik roubených chalup.