Nejzajímavější podívaná na Studniční hoře se objevuje na jaře pod vrcholem. Ve svahu nad Modrým dolem tehdy odtává mohutná sněhová masa a její obrys může připomínat mapu bývalého Československa. Právě podle tohoto tvaru získala název Mapa republiky.
Hora nad Pecí pod Sněžkou
Studniční hora se nachází na území Pece pod Sněžkou v Královéhradeckém kraji. S výškou přibližně 1554 metrů patří mezi nejvyšší krkonošské vrcholy a obvykle se uvádí jako třetí nejvyšší hora pohoří. V některých materiálech se lze setkat také s hodnotou 1555 metrů.
Vrcholek je spíše plochý a pokrývá ho kosodřevina, kamenná moře a horská vegetace. V okolí se střídají louky, rašeliniště a pramenné oblasti. Studniční hora bývá označována rovněž jako Stříbrná. Toto pojmenování souvisí s podobou balvanů na svazích, které mohou za večerního nebo měsíčního světla působit stříbřitě.
Přímo na vrchol nevede značená turistická trasa a není volně přístupný. Leží totiž v nejcennější části Krkonošského národního parku. Návštěvníci proto poznávají horu z okolních cest a vyhlídkových míst.
Co vytvořil led a mráz
Východní svahy Studniční hory připomínají dobu, kdy tuto část Krkonoš pokrýval led. Nacházejí se zde ledovcové kary Velká a Malá Studniční jáma. Spolu s Čertovým hřebenem, Čertovou roklí a Čertovou zahrádkou tvoří cenný geomorfologický i botanický celek.
Na sever od hory leží Bílá louka a Úpské rašeliniště. Do samotného rašeliniště se nevstupuje, turistická cesta vede po jeho okraji. Z ní lze sledovat zdejší reliéf a horskou vegetaci bez zásahu do citlivého prostředí.
Charakter krajiny ovlivňuje také její geologické podloží. Krkonoše tvoří hlavně přeměněné horniny, například svory, fylity a ruly, které místy prostupuje žula. Led, voda a opakované působení mrazu v nich postupně modelovaly kary, skalnaté svahy i kamenná moře.
Sněhová Mapa republiky
Obrazec nad Modrým dolem nevzniká každý rok ve stejné podobě. Záleží na větru, množství sněhu během zimy a průběhu jarního tání. Sněhová závěj může dorůst výšky přibližně 15 až 16 metrů a její charakteristický tvar po určitou dobu připomíná obrys bývalého Československa.
Nejlépe je Mapa republiky vidět z okolních značených tras a vyhlídek. Přístup mimo cesty by byl problematický kvůli ochraně přírody i bezpečnosti. Sněhové převisy a nestabilní svahy mohou být nebezpečné také tehdy, když už v nižších polohách začíná jaro.
Kam vyrazit z Pece pod Sněžkou
Výpravu lze zahájit v Peci pod Sněžkou. Jedna z možností vede Obřím dolem k vysokohorským trasám v okolí Obřího sedla, Luční boudy, Výrovky a Sněžky. Luční bouda na Bílé louce představuje důležitou křižovatku. Od ní pokračuje cesta podél Úpského rašeliniště směrem mezi Obřím sedlem a Luční boudou.
Nejblíže ke Studniční hoře se po běžně dostupné trase dostanete ke kapličce v Modrém, případně Lučním sedle. Leží na červeně značené cestě a od vrcholu ji dělí zhruba 850 metrů. U kapličky stojí také Památník obětem hor, který připomíná náročnost zdejšího horského prostředí.
Zimní pohyb v okolí hory vyžaduje zvláštní opatrnost. Svahy patří k lavinově nebezpečným místům, kde se mohou přidat zledovatělý terén, sněhové převisy a rychlé změny počasí. Před cestou je proto třeba sledovat stav tras, výstrahy a lavinovou situaci u Správy KRNAP nebo Horské služby. V národním parku platí povinnost držet se značených cest a návštěvního řádu.
Řopíky v horské krajině
Studniční hora a její okolí připomínají také modernější dějiny. V krajině zůstaly drobné železobetonové objekty československého pohraničního opevnění budovaného v letech 1936 až 1938, známé jako řopíky. Společně s Památníkem obětem hor doplňují přírodní příběh místa o stopu lidské historie a svědectví o podmínkách, v nichž se tu člověk pohybuje.