Od kapličky v Obřím dole vede cesta vzhůru k Obřímu sedlu. Na krátké trase čeká výrazné stoupání a také několik různých příběhů: o kůrovcem postižených smrcích, někdejší těžbě rud i ničivé povodni. Naučná stezka nese název Zkáza krkonošského lesa? a právě otazník připomíná, že pohled na suché stromy nemusí znamenat konec lesa.
Výstup dlouhý 2,5 kilometru
Trasa začíná u kapličky v poslední třetině údolí při cestě z Pece pod Sněžkou a končí u Obřího sedla. Podle údajů Správy KRNAP měří 2,5 kilometru, má šest zastavení a překonává 600 výškových metrů. Tato vzdálenost se týká samotné naučné stezky, nikoli celé cesty z centra Pece.
Stoupání je souvislé a prudké, takže krátká délka může být klamavá. Výlet se nehodí pro kočárek a vyžaduje dobrou kondici i pevnou obuv. V horách je třeba počítat s proměnlivým počasím a stavem stezky; v národním parku mohou hrozit také padající větve, stromy nebo kameny.
Les po kůrovci se proměňuje
Jedním z témat zastavení je obnova porostu po odumření starých smrků napadených kůrovcem. Když stromy přijdou o jehličí a uhynou, do lesa pronikne více světla. Vznikají tak podmínky, v nichž mohou růst nové semenáčky. Některé smrky v Obřím dole podle KRNAP dosahují stáří až 200 let.
Stezka ukazuje, že současný vzhled lesa nevypovídá o celé jeho budoucnosti. Odumírání starých stromů je součástí proměny horského porostu a může uvolnit místo nové generaci. Právě proto končí název stezky otazníkem.
Údolí ledovce a práce horníků
Podobu Obřího dolu vytvořil ve čtvrtohorách Úpský ledovec. Publikace Správy KRNAP uvádí, že byl přibližně čtyři kilometry dlouhý a jeho mocnost dosahovala až sta metrů. Výrazný tvar údolí tak připomíná dávné zalednění.
V okolí se v minulosti dobývaly železné, měděné a arzénové rudy. S hornickou minulostí je spojen důl Kovárna, který leží poblíž stezky. Prohlídka jeho podzemí ale není součástí naučné trasy: jde o samostatnou exkurzi. Podle informací KRNAP se návštěvy konaly ve skupinách a vyžadovaly rezervaci; jejich podmínky a termíny se mohou měnit.
Kaplička a povodeň z roku 1897
Kapličku nechal Johann Goder postavit v letech 1872 až 1873. V její blízkosti jsou pozůstatky klauzy, malé přehrady, která sloužila k plavení dřeva. Připomíná tak někdejší způsob, jak se dřevo z horského údolí dopravovalo dál.
Obří důl zasáhla také katastrofa 29. července 1897. Po prudkých deštích se údolím valily zemní laviny a zničily dvě chalupy. Někteří lidé přežili, těla několika obětí se však nikdy nenašla. Mapový průvodce KRNAP uvádí pro Obří důl sedm obětí; součty se mohou lišit podle toho, které osoby a zasažená místa zahrnují.