Kaple sv. Vavřince stojí přímo na vrcholu Sněžky ve výšce přibližně 1 603 metrů nad mořem. Přes vrchol vede česko-polská hranice, česká část území ale administrativně náleží k Peci pod Sněžkou v Královéhradeckém kraji. Jde o jednu z nejvýznamnějších historických staveb Krkonoš a zároveň o nejvýše položený provozovaný sakrální objekt v Čechách.
Kapli zdržel spor o pozemky
Plány na vybudování kaple vznikly v 17. století. Jejím iniciátorem byl slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch, který nechal roku 1653 položit základní kámen. Stavba se však brzy zastavila. O vrcholové pozemky se totiž vedl spor mezi rodem Schaffgotschů a hrabětem Humprechtem Černínem.
Teprve po urovnání majetkového konfliktu se mohlo pokračovat. Výstavbu navíc komplikovaly podmínky ve vysoké nadmořské výšce, a tak trvala ještě několik let. K vysvěcení došlo 10. srpna 1681, na svátek svatého Vavřince, jemuž je kaple zasvěcena. V krkonošské tradici je tento světec spojován také s horskými vůdci a záchranáři.
Tradiční výklad spojuje vznik kaple také s poděkováním za navrácení zabaveného majetku Schaffgotschům. Její vybudování ale zároveň odráželo rostoucí význam Sněžky jako poutního místa i tehdejší mocenské poměry v okolí.
Z náboženského místa se stal i úkryt
Stavba má jednoduchý kruhový, respektive rotundový půdorys a měří přibližně 14 metrů. Na vrcholu působí střídmě, její existence však ukazuje, že Sněžka byla důležitým cílem už dávno před rozvojem dnešních turistických cest.
Roku 1810 byla kaple v rámci josefinských reforem zrušena. Následující desetiletí proto nesloužila pouze původnímu účelu. Lidé ji využívali jako přístřešek a ubytovnu, někdy také jako hospodu. V drsném horském prostředí tak poskytovala zázemí návštěvníkům, pro které byla cesta na vrchol podstatně náročnější než dnes.
K opětovnému vysvěcení došlo v roce 1854. Objekt později několikrát poškodil požár a opakovaně potřeboval opravy. Poslední rozsáhlejší obnova se uskutečnila v roce 1999. Zahrnovala statické zpevnění a zateplení, nový oltář i restaurování nástěnných maleb.
Svatovavřinecká pouť překračuje hranici
Po vysvěcení se u kaple sloužily bohoslužby několikrát ročně. Historické prameny uvádějí pět poutních dnů, kterým se říkalo Koppen-tage. S postupným budováním přístupových cest na Sněžku se jejich účast zvyšovala a na vrchol mířily stovky poutníků.
Dnešní svatovavřinecká pouť připadá na 10. srpna. Má česko-polský charakter a u kaple se scházejí duchovní, poutníci, horalé i lidé spojení s horskou službou z obou stran hranice. Bohoslužba tak připomíná nejen patrona kaple, ale také společnou historii a krajinu Krkonoš.
Co vědět před cestou na vrchol
Výlet ke kapli vede do vysokohorského prostředí. Počasí se na Sněžce mění rychle a cestu mohou i v létě ztížit silný vítr, mlha, námraza nebo sníh. Stav tras a provoz lanové dráhy je proto potřeba přizpůsobit aktuálním podmínkám.
Na Sněžku lze vystoupat pěšky z české i polské strany. Z Pece pod Sněžkou vede přes Růžovou horu lanová dráha, jejíž provoz závisí na počasí a situaci na místě. Kaple nemá běžnou poštovní adresu; pro plánování cesty poslouží její název nebo souřadnice 50.7360297 N, 15.7397664 E.
Nejvýraznější událostí spojenou s kaplí zůstává svatovavřinecká pouť. Její program se může rok od roku lišit a interiér kaple není běžně otevřen každý den, takže konkrétní termín návštěvy je třeba přizpůsobit informacím od pořadatelů nebo místních institucí.