V sobotu 29. srpna 2026 se Archeopark Pavlov promění v ukázku pravěké dílny a loveckého zázemí. Workshop s názvem Lovecká osada potrvá od 10 do 17 hodin a představí technologie lidí, kteří v této části Moravy žili před více než 30 000 lety.
Návštěvníci uvidí výrobu štípaných i broušených kamenných nástrojů, dozvědí se, k čemu se používaly, a seznámí se s pravěkými loveckými technikami. Součástí programu budou také repliky loveckých zbraní a ukázky práce s dobovými materiály. Jednotlivé aktivity nemusejí probíhat ve stejnou chvíli a pořadatelé připouštějí změny programu. Pozvánka neuvádí přesný harmonogram stanovišť ani rozsah zapojení návštěvníků. Workshop je zahrnutý v běžném vstupném do muzea.
Jak se opracovával kámen a lovilo
Štípání pazourku předvede Petr Zítka, broušeným nástrojům se bude věnovat Jaroslav Fieger a lovecké postupy přiblíží Jan Tonda Půlpán. Všichni se zabývají experimentální archeologií a představováním dávných technologií.
Ukázky přibližují, kolik znalostí vyžadovala výroba nástroje z kamene. Bylo třeba vybrat vhodný materiál, správně vést úder a přizpůsobit jeho tvar zamýšlenému využití. Při lovu zase hrálo roli nejen vybavení, ale také orientace v krajině, znalost pohybu zvířat a spolupráce.
Expozice stojí nad sídlištěm lovců mamutů
Archeopark se nachází přímo nad nalezištěm Pavlov I, jedním z významných evropských sídlišť lovců mamutů. Lokalita se zkoumala v letech 1952 až 1972 a znovu v období 2013 až 2015. Její hlavní osídlení patří ke gravettienu, kultuře mladšího paleolitu. Její moravská podoba se označuje také jako pavlovien; Archeopark klade její počátky na Moravě do doby před více než 30 000 lety.
Muzejní expozice se věnuje každodennímu životu, lovu, umění i rituálům. K vidění jsou kamenné a kostěné nástroje, umělecké předměty včetně venuší a zvířecích plastik i replika dolnověstonického trojhrobu. Pozornost přitahuje také skládka mamutích kostí zachovaná na původním místě, takže je možné vnímat nálezy v jejich původním kontextu.
Moravský gravettien dokládá vedle výroby nástrojů také keramiku, tkaní, broušení kamene a zpracování rostlinné potravy. U některých z těchto postupů se uvažuje o velmi raném, případně vůbec prvním použití. Taková prvenství je ale třeba posuzovat s odbornou opatrností.
Podzemní muzeum v krajině Pálavy
Archeopark je zčásti ukrytý pod zemí. Jeho návrh vychází z představy archeologických vrstev pod sprašovým povrchem a zároveň respektuje prostředí CHKO Pálava. Z terénu vystupují bílé betonové věže, které připomínají okolní vápencové skály.
Podnět ke vzniku projektu dal Archeologický ústav AV ČR v Brně. Připravilo jej Regionální muzeum v Mikulově ve spolupráci s ateliérem Radko Květ. Stavba byla dokončena v roce 2016, získala ocenění Stavba roku a o rok později také uspěla v České ceně za architekturu.
Archeologická stezka do Dolních Věstonic
Návštěvu muzea lze spojit s pěší archeostezkou do Dolních Věstonic. Trasa měří 4,1 kilometru, vede přes pět zastavení a má střední náročnost. Připomíná širší území pod Pálavou a další naleziště lovců mamutů, mimo jiné Dolní Věstonice I a Dolní Věstonice II.
Archeopark je součástí národní kulturní památky Dolní Věstonice–Pavlov, která byla vyhlášena v roce 2010. Muzeum najdete na adrese 23. dubna 264. Děti do 15 let mohou dovnitř pouze v doprovodu dospělé osoby a zvířata do expozice nesmějí. Vstupné a provozní informace je třeba před cestou ověřit u pořadatele.