V lesní krajině u Pavlova stojí hájenka, jejíž příběh vede od místního vyprávění až k opeře Leoše Janáčka. Objekt je spojený s tradicí o lišce ze střítežské myslivny, nikoli však s místy, kam později autoři zasadili děj známého díla. Samotná stavba navíc připomíná i někdejší hospodářské zázemí dnes zaniklé osady.
Liška, která inspirovala kreslíře
Podle místního vyprávění pobývala liška ve střítežské myslivně. O jejích příhodách měl malíři Stanislavu Lolkovi vyprávět revírník Gustav Kořínek, který se o zvířeti nejspíš doslechl od Ferdinanda Mayera působícího ve Stříteži. Přesná cesta příběhu se nedá doložit, proto je třeba brát ji jako tradici, nikoli jako jistý záznam o konkrétní lišce.
Lolek začal příhody zachycovat kresbami v roce 1889, kdy působil v lesnictví. Rozsáhlejší soubor vytvořil později, během studií na pražské akademii v letech 1895 až 1901. Kresby se dostaly do redakce Lidových novin díky Bohumilu Markalousovi, který psal také pod jménem Jaromír John. Rudolf Těsnohlídek na jejich základě začal tvořit povídky, vycházející v novinách na pokračování od dubna 1920.
Od novinových povídek k Janáčkově opeře
Těsnohlídek zasadil své vyprávění do okolí Bílovic nad Svitavou. S Hukvaldy bývá spojován děj Janáčkovy opery, nikoli střítežská hájenka. Tu lze tedy spojovat s počáteční inspirací a místní tradicí, ne ji označovat za přesnou předlohu prostředí knihy nebo opery.
Janáček při práci využil Těsnohlídkovy texty i Lolkovy kresby. Z 23 kapitol vybral deset a upravil také závěr. Opera Příhody lišky Bystroušky měla premiéru v Brně 6. listopadu 1924.
Usedlost v krajině zaniklé Stříteže
Hájenka je památkově chráněná od roku 2014 a v památkovém katalogu vedená jako myslivna – hájenka. Jde o samostatně stojící zděnou usedlost s uzavřeným čtvercovým dvorem hřebečského typu. Zachovaly se obytné i hospodářské části, mimo jiné stodoly a dílna. Uspořádání tak ukazuje, že nešlo jen o obydlí u lesa, ale o celý hospodářský celek.
Stavba leží v místě někdejší osady Střítež, která zanikla. Její konec nelze jednoznačně připsat jediné události: zdroje uvádějí různé datace i odlišné souvislosti s válečnými konflikty. Nedaleko se nachází také kulturní památka v podobě křížové cesty s kaplí.
Poloha a přístup do hájenky
Hájenka stojí mimo souvislou zástavbu v lesích u Pavlova. Pro navigaci se uvádí adresa Pavlov 144; místo bývá označováno také jako Svinov, který spadá pod Pavlov.
Místní reportáž z roku 2022 zmiňovala posezení, informační panely a reliéf lišky na průčelí, sama o sobě ale nepotvrzuje, že je toto vybavení dostupné i dnes. Město Mohelnice v roce 2018 informovalo o opravách a záměru zpřístupnit hájenku veřejnosti pro ekologické vzdělávání. Není doloženo, zda se plán uskutečnil ani zda je možné vstoupit do interiéru.