V Pasohlávkách stojí Návštěvnické a informační centrum Mušov – Brána do Římské říše. Jeho expozice přibližuje římskou vojenskou přítomnost na jižní Moravě a může být začátkem výletu na Hradisko, kde archeologové odkryli rozsáhlé zázemí římského vojska. Lokalitou vedou také naučné stezky.
Hradisko v krajině někdejšího soutoku
Archeologické naleziště leží na vyvýšeném místě na severním břehu Novomlýnských nádrží. Dnes spadá do katastru Pasohlávek, jeho historie je ale spojená se zaniklou obcí Mušov. V římské době se v těchto místech stýkaly Dyje, Jihlava a Svratka. Jižní Morava tehdy tvořila prostor kontaktu Římské říše s územím Germánů.
Nejstarší známé stopy lidské činnosti na Hradisku pocházejí ze starší doby bronzové. Nejvýraznější nálezy se však vážou k období markomanských válek, které probíhaly v letech 166 až 180 našeho letopočtu. Dlouhodobý archeologický výzkum zde doložil působení římského vojska daleko za hranicemi říše. Hradisko je kulturní památkou.
Areál větší než 32 hektarů
Římské stavby a opevnění zabíraly plochu přes 32 hektarů. Výzkumy odhalily mohutnou severní hradbu, dílenský okrsek na východním svahu i základy dřevěných budov. Mezi nimi byla brána, obytné stavby a také objekt, který archeologové vykládají jako vojenskou nemocnici.
Nešlo o obyčejný tábor určený především k ubytování velkého počtu vojáků. Areál mohl zajišťovat výrobu, skladování a rozdělování zásob nebo koordinaci vojenských jednotek. Právě kombinace těchto funkcí ukazuje, jak mohlo římské vojsko během válek působit mimo území vlastní říše.
Většina pozůstatků zůstává pod zemí, takže na místě nejsou souvislé odkryté ruiny. Při procházce se ale pohybujete přímo krajinou, v níž římské stavby stály; jejich podobu pomáhají rekonstruovat archeologické výzkumy.
Nálezy a metody moderní archeologie
Návštěvnické centrum vybudoval a provozuje Archeologický ústav AV ČR, Brno. Ve vitrínách představuje archeologické předměty a expozici doplňují multimediální prvky. Patří k nim filmy, hologram, rekonstrukce římského legionáře i tematické hry přibližující život vojáků a jejich působení.
Jedním z neobvyklých nálezů z Mušova je pár římských železných náholenic, z nichž jedna byla vložena do druhé. K jejich prozkoumání posloužila počítačová tomografie a následovala dvouletá konzervace. Jejich příběh tak ukazuje, že práce archeologů pokračuje i po vyzvednutí předmětu ze země a při jeho poznávání pomáhají také moderní odborné postupy.
Dvě stezky do okolí
Od centra se lze vydat po naučné stezce Mušov – Brána do Římské říše, která prochází místy archeologických objevů na Hradisku. Navazuje na ni stezka Germáni před branami Římské říše. Ta rozšiřuje pohled na germánské osídlení a vede k místu nálezu knížecího hrobu i k sídlišti u dnešních Pasohlávek.